Gartner Symposium/ITXpo 2016 Barcelona – pondělí 7.11. (2. část)
„Byznysové ekosystémy nejsou jen věcí digitálních megakorporací“ zdůraznil ve svém vstupu na pondělní plenární přednášce viceprezident Gartneru Mark Raskino. Každá společnost bude podle něj dříve či později soupeřit v rámci různě rozsáhlého byznysového ekosystému.
Jak se takové digitální byznysové ekosystémy rodí a rozvíjejí i v tradičně nepříliš informačně orientovaných odvětvích ilustroval Raskino na příkladu zemědělství, kde se propojují dílčí ekosystémy výrobců a prodejců strojů s organizacemi zajišťujícími (a pomocí IoT optimalizujícími) servis a dodávku náhradních dílů nebo výrobci systémů pro autonomní řízení zemědělských strojů a jejich provázáním s dalšími oblastmi, jako jsou dodavatelé hnojiv, dat o předpovědích počasí a související analytiky či pojišťovacích služeb, předpovědí vývoje na komoditních trzích.
Příklad zrodu (digitálního) ekosystému v zemědělství.
Problém digitálních gigantů
„Podniky digitalizují věci, které běžně používáme – spotřebiče, automobily, nemocnice, platební metody. Digitální giganti jako jsou Apple, Microsoft, Google nebo čínský Tencent využijí obchodní modely svých ekosystémů v oblastech jako je e-commerce, distribuce hudby, mobilních aplikací, nebo vyhledávání a rozšíří svá chapadla do rodícího se připojeného světa. Chtějí z fyzického světa udělat extenzi toho digitálního a chtějí jej mít pod kontrolou,“ varoval Raskino. S tím jak roste počet digitálních služeb a zařízení které se připojují k softwarovým platformám jež je řídí a nabízejí k nim přístup, roste počet případů kdy digitální giganti vstupují jako mezičlánek mezi zákazníky a výrobce či poskytovatele služeb.
Pro řadu firem tak vznikne složitá situace – budou se muset rozhodnout, zda s digitálními giganty bojovat, nebo s nimi spolupracovat. Většina organizací se patrně rozhodne pro druhou variantu, nicméně v odvětvích jako je průmyslová výroba, stavebnictví či doprava, vzniknou vlastní oddělené ekosystémy (viz příklady jako NCC Industries či Daimler uvedené výše).
Digitální platformy navíc přirozeně inklinují k vytváření monopolů či semi-monopolů. Jak poznamenal Mark Raskino na tiskové konferenci: „Můžete někdo jmenovat nějakého skutečného konkurenta Linkedin? Případně kdo z vás použil včera při vyhledávání aspoň jednou Bing?“.
Problém digitálních gigantů spočívá navíc v tom, že mezi nimi nejsou žádné Evropské společnosti. A na obzoru nejsou v této oblasti ani žádní evropští kandidáti – pokud už se nějaký objeví, jako to bylo třebas v případě Skype, jen nakonec pozřen některým ze stávajících gigantů.
Jak vše zvládnout? Hledejte (ne)přátele, buďte bimodální, podporujte znalostní různorodost
Pokud jde o tipy, jak se s výše uvedenými změnami a trendy nejlépe vyrovnat, nečeká organizace nic extrémně revolučního. Vedle již zmíněného důrazu na výhody bimodálního přístupu byl velký důraz kladen na podporu kognitivní různorodosti či rozličnosti (cognitive diversity), tedy nabírání zaměstnanců s odlišným přístupem k řešení úkolů (a to i v rámci IT oddělení) a význam vzniku aliancí vzájemně si konkurujících (ne)přátelských organizací (frienemies), důležitých například pro stanovení pravidel a standardů při zrodu digitálních platforem například v rámci oborů. Obrovský význam a skvělá budoucnost je, podobně jako v minulém roce, připisován řešením pro distribuované záznamy „blockchain“ coby systémům pro sdílenou důvěru a ověřování transakcí při zachování anonymity.
Výběr krátkých citátů z prvního dne Symposia
„Vliv lze škálovat, kontrolu nikoliv.“
Peter Sondergaard komentuje dopad konzumerizace IT a ztráty plné kontroly nad infrastrukturou i aplikacemi. Důležité podle něj je, aby si CIO zachovali svůj vliv, spíše než přímou kontrolu.
„72 % firem nasazuje IoT cestou vytvoření nové organizace, nikoliv v rámci stávajícího IT.
Peter Sondergaard ilustruje, že IoT je opravdu něco jiného než klasické IT.
„Dvě nejdůležitější otázky, které byste si v souvislosti s daty měli klást: Kdo daná data vlastní? Co s nimi smíme dělat?“
Stephen Prentice na přednášce „Bytes, bots, brains and business“.
Je rozdíl mezi znalostí a pochopením – současná AI potřebuje lidskou inteligenci, jejich spojením vzniká Syntetická inteligence.
Stephen Prentice na přednášce „Bytes, bots, brains and business“.
Shrnutí zpracovala redakce informační služby INSIDE, kterou provozuje KPC Group s.r.o. redakce@inside.cz