Předminulý týden přinesl zajímavosti a novinky ohledně využívání generativní umělé inteligence (GenAI) v českém školství. Situaci mapoval, jak jsme stručně zmínili již v předchozím Observeru, průzkum realizovaný Univerzitou Palackého v Olomouci ve spolupráci s českým a slovenským Microsoftem.
Do výzkumu se zapojilo 2 175 pedagogů z celé České republiky. Průměrný věk respondentů činil 46,5 roku (pozn. red.: vzorek tak věkově i podílem pohlaví poměrně věrně kopíroval průměr učitelského sboru, je nicméně obtížné zhodnotit, nakolik se do něj zapojili ve výrazně vyšší míře pedagogové, kteří se o AI zajímají – a jsou tedy v této oblasti aktivní). Soubor tvořili z 85 % učitelé z prvního či druhého stupně základní školy. Sběr dat se uskutečnil od 25. dubna do 30. června 2023.
Výzkum se zabýval především třemi oblastmi:
- Jaký názor mají učitelé na AI a její rozmach?
- Jak jsou čeští pedagogové připraveni na implementaci AI do školství?
- Které AI nástroje využívají a jakým způsobem?
Učitelé se (zatím) nebojí, že by je AI nahradila
Zatímco 35 % učitelů má z AI strach, srovnatelných 30 % má zcela opačný názor a za hrozbu ji nepovažuje. Celých 45,5 % respondentů hodnotí AI jako pozitivní nástroj pro budoucí vývoj. Na druhou stranu se téměř polovina (47 %) dotazovaných domnívá, že využívání umělé inteligence povede ke zhloupnutí lidí. Zároveň si čeští učitelé převážně myslí, že je na rozšíření AI příliš brzy. Z výzkumu totiž vyplynulo, že šest z deseti respondentů souhlasí s tvrzením, že na masové zavádění umělé inteligence není lidstvo připraveno.
Drtivá většina respondentů (82 %) je přesvědčena, že zavádění umělé inteligence vyžaduje po učitelích nové znalosti a dovednosti v oblasti didaktiky. Učitelé si rovněž myslí, že aplikace umělé inteligence promění způsob práce učitele (83 %). Na druhou stranu si celých 78 % pedagogů nemyslí, že by mohlo dojít k naprostému nahrazení profese učitele umělou inteligencí.
AI není v českém školství nijak neobvyklá
První ve využívání AI byli pochopitelně, podobně jako jinde ve světě, žáci vyšších ročníků a středních či vysokých škol. Jich se bohužel výzkum na nic neptal, nicméně ze zkušeností pedagogů vyplývá, že řada žáků generativní AI pro plnění školních zadání využívá – a to jak korektně, tak k různým formám podvádění. Těmi nejběžnějšími je generování esejí, jež zaznamenala asi čtvrtina respondentů z řad učitelů. Následují vygenerované prezentace, řešení matematických úloh, generování odpovědí testu či generované řešení slovní úlohy (to zaznamenalo pět procent učitelů, kteří se do průzkumu zapojili).
AI je pro plnění podobných zadání velmi vhodná – ostatně jak během TK poznamenal Dr. Kopecký z ÚPOL, úspěšnost novějšího modelu GPT 4 při plnění testů Cermat je 80 až 100 %. Je navíc možné, ba pravděpodobné, že žáci využívají generativní AI pro plnění školních zadání v ještě o něco vyšší míře – odhaleny bývají totiž jen ty případy, kdy je úkol či zadání zjevně vypracován prostřednictvím AI, žáky, kteří jsou dostatečně důvtipní ať už, co se prompt egineeringu týče (tedy zadají jazykovému modelu, aby například sepsal esej jazykem jedenáctiletého žáka a udělal v textu tři gramatické chyby), nebo třeba nechají AI spočítat matematickou úlohu včetně postupu a následně vše přepíší „svým stylem“ – tak ty pedagogové s největší pravděpodobností „neodhalí“.
Co není zakázáno, je dovoleno
Možnosti využití GenAI ve školství jsou rozsáhlé nejen z pohledu žáků. Karel Klatovský z Microsoftu v úvodu TK zmínil dnes běžně používané způsoby (pochopitelně především ze stáje Microsoftu) – počínaje překlady včetně překladu mluveného výkladu v reálném čase – ať už hlasově nebo formou titulků například pomocí Microsoft translatoru, přepisy rozhovorů, jež zvládají kancelářské aplikace sady MS365, a pak pochopitelně generativní AI v podobě chatbotů, jako jsou ChatGPT, Bing, Bard, nebo generování obrázků pomocí nástrojů typu Dall-E. Speciálně učitelé pak mohou využít například i další nástroje typu MS Forms pro generování písemek k předmětům, jako je matematika, nebo Teams pro zadání domácích úkolů ve čtení včetně kontroly výslovnosti, vynechání či opakování slov, měření míry nepřesnosti, pokroku, a dokonce generování specializovaných zadání na problémová slovíčka pro konkrétního žáka. Pro žáky se speciálními potřebami pak lze využít nástroje, jako je SeeingAI.
AI do českého školství prozatím probublává vysloveně zespodu – od učitelů a žáků, místy (ale spíš vzácně) s posvěcením, nebo naopak proti vůli ředitelů. Aktivity ministerstva školství jsou prozatím širší veřejnosti utajeny (pozn. red.: z vyjádření zástupkyně ČT během konference vyplývá, že tiskové oddělení resortu je tají takřka usilovně), nicméně podle vyjádření Anny Stočesové z MŠMT, která se TK účastnila v publiku, je AI například zahrnuta v programu rozvíjení digitálních kompetencí uživatelů.
Z průzkumu vyplývá, že 70 procent škol v Česku využívání AI nijak nereguluje. V případě ředitelů asi čtvrtina tyto aktivity podporuje, čtvrtina je omezuje a polovina je vůbec neřeší. Mezi učiteli má nejvíc respondentů zkušenosti s ChatGPT 3.5 – vyzkoušelo jej asi 36 %. Zhruba čtvrtina zná hlasové asistenty Alexa, Google a podobné, desetina vyzkoušela implementaci v Bingu (což je aktuálně verze 4.0), placenou verzi GPT vyzkoušela pouze tři procenta respondentů. Žádné vlastní zkušenosti s GenAI pak nemá čtyřicet procent učitelů – respondentů, kategorický zákaz používat AI či GenAI pro plnění školních úloh prosazují jen tři procenta učitelů z průzkumu.
Vlastní využití GenAI učiteli spadá nejčastěji do oblastí generování textu pro výuku (čtvrtina), překlady (pětina), přípravy testů (sedmina), generování obrázků do výuky (sedmina). Poněkud zneklidňující je, že víc než desetina pedagogů využívá halucinující GenAI ne příliš šťastně k ověřování informací, na druhou stranu (patrně jiná) necelá desetina pedagogů se společně se žáky věnuje prompt egineeringu, tedy technikám správného dotazování.
Nástup AI do budoucna jistě řadu věcí ve školství změní. Například klasické zadávání „esejí“ (postaru „slohovek“) se nejspíš stane minulostí. Respektive učitelé budou muset zadání upravit tak, aby je buď nebylo možné či snadné pomocí GenAI zpracovat, nebo naopak (a možná ještě lépe) učiní z použití AI součást zadání – například tím, že žáci dostanou možnost zadat část zadání k vypracování AI a jinou část vypracují sami, případně budou mít za úkol ověřit výstup zpracovaný AI nebo s ním polemizovat.
Napsat komentář