Graf: Porovnání investic do startupů v Evropě a v USA
Oldřich Příklenk ml.
Evropa se současným stavem věcí střílí do nohy. Navzdory tomu, že máme talentované vědce, inovátory a podnikatele, nedaří se nám přetavit naše skvělé nápady do reálného komerčního úspěchu. Navazujeme samozřejmě na rozsáhlou zprávu bývalého italského předsedy Maria Draghiho a jeho týmu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti.
Ta totiž dle dat ve zprávě zaostává, a to zejména v nových progresivních (tech) oborech. Evropské výdaje na výzkum a inovace byly v roce 2021 o 270 miliard EUR nižší než v USA a za posledních 50 let nebyla v EU založena žádná společnost s tržní kapitalizací vyšší než 100 miliard euro. Když k tomu přičteme fakt, že přibližně 30 % evropských jednorožců se přesunulo do zahraničí, nenahrává to pěkný obrázek o evropské konkurenceschopnosti.
Problém ale není v nedostatku ambicí nebo nápadů. Evropa trpí spíše neefektivními a roztříštěnými pravidly, která brání inovativním firmám v růstu a škálu jejich podnikání. Regulace jsou v mnoha oblastech zbytečně komplikované a nekonzistentní, což je pro inovátory a investory demotivující.
Dalším zásadním problémem je naše slabost v rozvíjejících se technologiích, které budou řídit budoucí růst. Pouze čtyři z padesáti největších technologických společností světa pocházejí z Evropy. To znamená, že Evropa, navzdory svým schopnostem, ztrácí půdu pod nohama ve strategicky důležitých odvětvích, jako je například cloud computing, kde dominuje několik velkých hráčů z USA. Ačkoliv se některé digitální sektory mohou zdát už ztracené, stále máme šanci uchytit se v jiných vlnách technologického pokroku.
Jednou z takových příležitostí je umělá inteligence (AI), která může zcela změnit tvář evropského průmyslu. AI má potenciál transformovat sektory, jako je farmaceutika, automobilový průmysl, energetika, a dokonce i doprava. Například ve farmacii se očekává přínos v hodnotě 60 až 110 miliard dolarů ročně díky kombinaci AI a diagnostických produktů. V automobilovém průmyslu, v němž je Evropa dlouhodobě silná (a investice do RD se tam řadí na roveň americkým), AI urychlí proces návrhu vozidel, sníží materiálovou spotřebu a zvýší efektivitu dodavatelských řetězců. I když EU v AI zaostává za USA, má stále silnou pozici ve specializovaných oblastech, jako je autonomní robotika nebo AI služby.
Slovenský startup BinarBase, o němž dnes v čísle také píšeme, je důkazem, že i ve stínu těchto problémů máme v Evropě naději. Binpředstavuje platformu Virtual CFO, která využívá umělou inteligenci k automatizaci výpisů příjmů, a dokazuje, že inovace mohou přicházet i z menších zemí. Podobné projekty mohou být klíčem k tomu, jak se Evropa dostane zpět na špičku technologického vývoje.
Jak je vidět, naštěstí ne všechno je ztracené. Dokazuje to i nadcházející konference pořádaná deníkem E15 Shifts, kde vystoupí významná jména jako Patrik Tkáč nebo Tomáš Čupr. Konference se bude zabývat návratem k růstu a diskuzí o tom, jak lze evropské hospodářství a technologie transformovat. Současnost není důležitá, stejně jako není podstatné to, co platilo včera. Hlavní je, jak si představujeme budoucnost a jak jí chceme změnit.¨