Výjimečný stav a karanténní opatření nařízená ve snaze zpomalit šíření epidemie koronaviru vyřešil některá z dilemat, jimž se podniky v posledních dnech a týdnech věnovaly, některým otázkám ale dává novou urgenci a řadu nových nastoluje. Například otázky, zda zakazovat cesty služební nebo dokonce nedoporučovat ty soukromé – ať už zahraniční či tuzemské, vyřešila vláda za nás. Zajištění případného návratu těch, kdo v zahraničí byli, se přerušením dopravního spojení naopak zásadně zkomplikovalo – natolik, že ti, kteří se během víkendu letecky dostali například jen do Vídně či Mnichova, uvažují o několikakilometrovém pochodu přes některý z otevřených přechodů ve stylu Járy Cimrmana (v kabátu a s kufrem).
Vedení většiny firem ale nejspíš bude řešit jiné otázky, pakliže si na ně neodpovědělo již v minulém týdnu, například:
- Jsme schopni fungovat při 25 % nebo dokonce vyšším výpadku pracovní síly? Je v takovém případě mezi zaměstnanci dostatečná zastupitelnost, zejména na provozně klíčových pozicích?
- Umíme zajistit vhodné ochranné pomůcky jako jsou roušky či ústenky a odpovídajícím způsobem pravidelně dekontaminovat či dezinfikovat pracoviště (včetně ventilace či klimatizace, přístrojů či nástrojů a měkkých materiálů) a máme dostatečně bezpečné prostředí pro jejich stravování?
- Jaké eskalační procedury či jiné nástroje máme pro dostatečně rychlé rozhodování o případných dalších opatřeních na pracovišti? Máme tým pro krizové řízení se členy dostupnými neustále a dostatečně seznámenými s tím, co se od nich očekává?
- Jsme skutečně připraveni, jak infrastrukturou, tak z hlediska governance či bezpečnostních pravidel na přechod vysokého procenta zaměstnanců na dlouhodobou práci na dálku? A budeme v takovém případě schopni zajistit back-end i front-end procesy, řídit projekty či agilní týmy stejně efektivně, jako v kancelářích?
Zatímco na první otázku si každá organizace musí upřímně odpovědět sama a druhá je do značné míry závislá na okolnostech a schopnosti improvizovat – příkladem budiž firmy které si připravují vlastní dezinfekce (z dnes žel již obtížně dostupných surovin jako kosmetický líh či izopropylalkohol) – jako výrobce 3D tiskáren Průša Research, jejichž opatření z předchozích dvou týdnů byla taktéž příkladná. Stejně tak se lze inspirovat nemocnicemi vyrábějícími si vlastní pratelné roušky (ve firmách bude nicméně obtížné nastavení odpovídajících procesů na jejich bezpečný sběr a praní).
S otázkou třetí a čtvrtou se vám (podobně jako minule) v Observeru pokusíme pomoci rozšířeným speciálem s odkazy na studie Gartneru (pro klienty/uživatele) i na volně dostupné Webináře a další materiály.
P.S. Je potěšitelné, že v české IT komunitě se našlo v podobě skupiny Covid19cz dost těch, kteří chtějí pomoci způsobem, jenž jsme naznačili v komentáři před dvěma týdny. Doufejme že půjde o skutečnou pomoc a nikoliv o PR cvičení (jak se mohlo zdát v některých včerejších mediálních výstupech).