Hype křivka oslavila v letošním roce své 22. narozeniny. Jde vlastně o jednoduchou vizualizaci způsobu, kterým většinou uvažujeme o nových technologiích. Jako „zákon“ (či spíše empirickou poučku) jej definoval již v 70. letech vědec a futurolog Roy Amara větou: „Máme sklon přeceňovat význam nových technologií v krátkodobém horizontu a podceňovat jejich dopad v horizontu dlouhodobém.“
Hype křivka elegantně zobrazuje obojí – vrchol přehnaných očekávání je oním přeceňováním a opětný nástup z vystřízlivění směrem k produktivitě souvisí s podceněním dlouhodobého dopadu přinejmenším některých technologií (jsou pochopitelně i takové, které se z propadu do deziluze nevzpamatují nebo zmizí a objeví se až po několika letech, například díky technologickému pokroku (to je třeba případ virtuální reality nebo dnes tolik diskutovaných chytrých virtuálních asistentů). Schválně, tipnete si, jaká že technologie se u nejstarší hype křivky pokrývající rodící se technologie (emerging technology) nacházela na „vrcholu“ hype cyklu?
Prozradíme to pochopitelně dále, než tak ale učiníme, máme pro vás jinou zajímavou novinku týkající se hype křivek. Analytici Gartneru vytvořili speciální nástroj (vyžaduje předplatné Gartneru), s jehož pomocí si můžete vytvořit svou vlastní hype křivku – tedy křivku obsahující technologie, jež jsou relevantní pro vaši organizaci nebo třeba konkrétně pro váš nový digitální obchodní model. K dispozici přitom máte všech více než 1 700 technologií, které se nacházejí na více než stovce hype křivek publikovaných v roce 2017.
Zmínka o technologiích, jež se na hype křivky tu a tam vracejí, umožní-li to například technologický pokrok, nebyla náhodná – na hype vrcholu se v roce 1995 totiž nacházeli „inteligentní agenti“. Mělo jít o funkce integrované kontextové nápovědy v aplikacích, jejichž dnes asi nej(ne)slavnějším představitelem se stala Clippy, animovaná (zbytečná, otravná a neschopná) sponka z Office 97, a na sestupu do deziluze byla virtuální realita, která v devadesátých letech pohořela na naprosto neodpovídající technologické základně. V obou případech tak šlo o technologie, které se nedávno opět vynořily. Na stejné hype křivce byste pak na vzestupu k vrcholu přehnaných očekávání nalezli také bezdrátové telekomunikační sítě a na sestupu zase internetovou informační „superdálnici“ nebo videokonference, tedy technologie, které se etablovaly a představují základ naší technologické či pracovní reality (přinejmenším o prvních dvou lze prohlásit, že jejich skutečný dopad jsme v roce 1995 nejspíš podceňovali).
Historii hype křivek a míry úspěšnosti jejich předpovědí se v zajímavém článku, který lze nalézt třeba na LinkedInu věnoval minulý rok VC expert se Silicon Valley Michael Mullaney.