Představte si, že můžete všechny své bankovní účty ve všech bankách ovládat z jediného místa s dohledovým panelem nabízejícím přehled o zůstatcích, transakcích nebo investičních operacích. Váš osobní bankovní „dashboard“ může časem díky vestavěnému autopilotu zvládnout například automatický přesun hotovostních zůstatků nad určitou hranicí na účty, kde jsou v daný okamžik nejvýhodnější podmínky úročení (jakkoliv nepravděpodobně taková věc při současných úrokových sazbách zní) – nebo naopak automaticky vyrovnávat v ten „pravý“ okamžik kontokorenty a zůstatky kreditních karet.
To není technologická vize, ale realita, kterou může díky Payment Services Directive 2 (PSD2) přinést na evropském trhu již rok 2018. Nová evropská direktiva si klade za cíl především otevřít bankovní trh novým hráčům a vytvořit prostředí, kde by mělo být díky povinnosti bank umožnit třetím stranám (na základě zmocnění klientem) přístup k bankovním účtům a například za klienta iniciovat platby, možné vytvářet nové typy automatizovaných služeb. Banky navíc díky regulátorům přijdou o podstatnou část příjmů za služby typu vedení účtů, zasílání výpisů, převody a další základní transakce a budou tak výrazněji motivovány nejen vyhovět požadavkům PSD2 v základním rozsahu, ale aktivně se zapojit do inovací a zavádění nových služeb s přidanou hodnotou.
Na snídani iTea, kterou minulý týden uspořádala právě k tématu PSD2 společnost Trask byly mimo jiné porovnávány dva základní přístupy, které banky k PSD2 mohou zaujmout – tím prvním je „vpuštění“ robotů do oblastí jako je online bankovnictví, tedy cesta levná, jednoduchá ale s potenciálními bezpečnostními, byznysovými i dalšími riziky. Druhou alternativou je vytvoření ekosystému otevřených bankovních API – v ideálním případě standardu, který by byl na trhu v určité míře bankami a jejich dodavateli, fintech společnostmi a/nebo startupy (jako je například tuzemský Zingly/Lime) sdílen. Podobné inciativy už vznikají na jiných trzích (například německý Open Bank Project), nicméně ne vždy jsou s ohledem na lokální standardy – v Česku zejména používání variabilních a specifických symbolů v platebním styku – snadno přenositelné.
Problematice PSD2 se v několika aktuálních oborových studiích (industry research) věnují také analytici Gartneru (například zde, zde a zde – vyžaduje příslušné předplatné) a zaměříme se na něj také v letošním druhém Reportu v rámci tématu o algoritmickém byznysu.
Je nějaké konkrétní téma, či o otázka související s PSD2 (nebo otevřenými API nejen v bankovnictví), o kterých byste si v Reportu rádi přečetli? Napište nám.