Je skvělé, že se Inside č.4 věnoval elektronizaci zdravotnictví. V rámci eGovernementu je to asi nejsložitější oblast. Nikoliv programově či technologicky, ale zejména vztahově. Proto má elektronizace ve zdravotnictví tak podstatný politický rozměr.
Z odborného hlediska je zcela zřejmé, že zdravotnictví bez elektronizace není schopno řídit systém zdravotního pojištění. Poptávka po elektronizaci v době, kdy se systém pojištění opět dostává do záporné bilance je zřejmá. Politicky je vyjádřena v programovém prohlášení současné koaliční vlády, odborně v hodnocení NERVu a v jeho doporučeních pro rezort zdravotnictví, zaznívá i v poslední zprávě OECD o stavu českých reforem. Pro někoho možná překvapivě poptávka přichází i z ministerstva práce a sociálních věcí, které elektronizaci zdravotnictví potřebuje pro informační podporu procesů v rámci správy nepojistných i pojistných sociálních systémů. Posuzování zdravotního stavu totiž souvisí s dávkami pro zdravotně postižení, s příspěvkem na péči, s dávkami v nemoci i invalidními důchody. Stále více potřebu elektronizace deklarují zdravotní pojišťovny a mají zájem o to, co udělá stát, aby na jeho aktivity mohly navazovat. Realita rezortu je však úplně opačná. Pro ministerstvo zdravotnictví jakoby programové prohlášení vlády neplatilo. Jasně dává najevo, že v tomto volebním období eHealth nebude s lacinou výmluvou, že ho lékaři nechtějí. Přitom debata v průběhu Kongresu primární péče v únoru tohoto roku jasně ukázala, že většina reprezentací ambulantního zdravotnického sektoru je schopna se s elektronizací smířit, pokud o míře sdílení informace bude rozhodovat pacient. Lékaři vnímali, že elektronizace bude zaváděna státem cestou právní normy, odmítali, aby k účasti na ni byli nuceni skrze smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami, zřejmě zde hrála roli obava, že VZP ČR bude vynucovat účast lékařů v projektu elektronických zdravotních knížek IZIP.
Z rozhovoru s ing. Maxou vyplývá, jak zdravotní pojišťovny potřebují základní i rezortní registry – registr poskytovatelů zdravotní péče a zdravotnických profesionálů. Podle zákona, který bude účinný od 1. Prosince tohoto roku, by oba registry mělo ministerstvo zřídit do 24 měsíců od účinnosti zákona. Technická část dokumentace pro vypsání veřejné zakázky na tyto a další zdravotnické registry obsažené v zákoně o zdravotních službách byla připravena již v 1. Pololetí. Prostředky na realizaci jsou pro rezort k dispozici z evropských fondů. Pojišťovny a nejen ony, ale samozřejmě i poskytovatelé potřebují znát také standardy interoperability a bezpečnosti, které by měly být vydány formou vyhlášky na základě zmocnění plynoucího ze stejného zákona. Bylo by dobře, kdyby se na jejich přípravě podíleli i zainteresovaní , například prostřednictvím ICT Unie.
V dalším rozhovoru pan ředitel SÚKL Dr. Beneš trochu s nadsázkou tvrdí, že pilířem eHealth je elektronická preskripce. Pokud míří k tomu, že se nic jiného než ePreskripce v brzké době neuskuteční, pak je to tristní. Ano ePreskripce pak bude jedinou kulhavou nohou elektronizace. Bezesporu ePreskripce je kamínkem v mozaice eHealth a výhodou je, že v uplynulém období bylo vybudováno úložiště elektronických receptů jako základ či podmínka nutná, ale ne postačující pro efektivní ePreskripci. V realizovaném pilotním projektu by se úložiště SÚKL mělo propojit s poskytovateli péče a lékárnami a následně brzy i se zdravotními pojišťovnami, abychom eliminovali negativní stav, kdy recepty budou procesovány ve dvou odlišných režimech receptů elektronických a receptů papírových. Velkou podporou pro ePreskripci by byl elektronický identifikátor pojištěnce. Jeho nositelem je na základě původní domluvy s ministerstvem, práce a sociálních věcí tzv. sociální karta, která má být vydána v počtu cca 800 tisíc kusů neprodleně pro všechny příjemce nepojistných sociálních dávek a následně pro dalších 8 milionů účastníků pojistných sociálních systémů. Pro zdravotnictví se tedy nabízí funkce elektronického identifikátoru odpovídajícího požadavkům EHIC prakticky zdarma pro většinu pojištěnců, mimo jsou zatím jen děti. O využití sociální karty projevil zájem jak SÚKL tak zdravotní pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví údajně nikoliv !
České republice přes snahu mnoha aktérů hrozí, že bude s elektronizací na chvostě. Evropská komise chce zahájit přeshraniční uplatnění elektronických receptů a elektronické ověřování způsobilosti k výkonu regulovaných zdravotnických povolání v rámci EU od 1. Ledna 2013. Příkladem efektivního zavádění elektronizace veřejné správy a zdravotnictví mezi postkomunistickými zeměmi a novými členskými státy EU je Estonsko.To ukazuje, že při efektivním vládnutí, nedochází k problémům, na které se vymlouvají lékařské reprezentace , ministerstvo zdravotnictví nevyjímaje. Ta virtuální soutěž snadno pozorovatelná a vyhodnotitelná v Evropě není samoúčelná. Elektronizované zdravotnictví přináší občanům lepší postavení a podporu v rozhodování o svém zdraví , zvyšuje kvalitu a bezpečnost poskytované zdravotní péče, bezpečnost a lepší podmínky zdravotnických profesionálům a umožňuje účinně řídit zdravotní systém a jeho financování ať již rozpočtem nebo prostřednictvím zdravotního pojištění. Umožňuje rovněž efektivně koordinovat správu nemocenského a zdravotního pojištění. To by mělo zajímat nejen ministra zdravotnictví, ale celou vládu. A hlavně pak občany a odbornou veřejnost, která by měla laikům potřebné informace zprostředkovat. Prostě a jednoduše řečeno. Bez elektronizace žádná reforma zdravotnictví neproběhne.