Již letos začnou úřady s firmami povinně komunikovat prostřednictvím tzv. datových schránek. Podle Jaroslava Hlouška, generálního ředitele společnosti ANECT, jde o jednu z mála oblastí, ve které veřejná správa předběhla komerční sektor.
Jaroslav Hloušek byl na svou pozici jmenován s platností od letošního roku. Funkci převzal od spoluzakladatele společnosti ANECT a předsedy jejího představenstva Miroslava Řiháka. Jeho hlavním úkolem je realizovat novou strategii firmy. V jejím rámci se chce ANECT zaměřit na vstup do dvou nových segmentů – služeb a médií. Výrazněji se firma chce prosadit také na trhu integrace podnikových procesů na aplikační vrstvě. Současně plánuje posílit své postavení ve stávajících tržních segmentech, mezi něž patří především výroba, finance, telekomunikace a veřejná správa. Rozhovor s Jaroslavem Hlouškem se nakonec stočil na oblast datových schránek, které mohou podle jeho názoru významným způsobem oživit trh komunikačních řešení, protože plošně zavádí zcela nový standard.
Jaroslav Hloušek se v lednu stal generálním ředitelem společnosti ANECT. Jeho hlavním úkolem je realizovat novou strategii firmy. V jejím rámci chce vstoupit do dvou nových segmentů a současně posílit své postavení v těch stávajících, jako jsou výroba, finance, telekomunikace nebo veřejná správa.
Co z toho plyne
Rozhovor měl být původně zaměřený spíše obecně. Nakonec se však Jaroslav Hloušek zaměřil hlavně na téma tzv. datových schránek, které budou od července pro komunikaci s firmami a podnikateli evidovanými v obchodním rejstříku povinně využívat úřady veřejné správy.
Jaký důvod vedl ke změně strategie vaší společnosti?
ANECT se historicky zaměřoval především na oblast síťové infrastruktury, byť z mnoha různých hledisek. Vývoj trhu však ukazuje, že tato oblast má dobu svého největšího růstu již za sebou. Dynamický vývoj lze naopak rok od roku pozorovat v oblasti integrace podnikových procesů, kde bychom se rovněž rádi profilovali. Za příležitost považujeme také současnou ekonomickou nestabilitu, kdy mnoho organizací volá po úsporách, kterých mohou právě díky technologiím dosáhnout. Nové možnosti pro povzbuzení trhu očekáváme i od některých aktivit veřejné správy, například od datových schránek.
Domníváte se, že datové schránky nabídnou nové příležitosti také technologickým firmám?
Zde bych začal trochu zeširoka. Jak asi všichni víme, datové schránky budou něco jako elektronické poštovní schránky. Bude do nich možné posílat v elektronické podobě nejrůznější dokumenty, a to včetně příloh. Jejich výhodou bude, že nebudou muset být elektronicky podepsány. Už samotný fakt, že zpráva a přílohy dorazily prostřednictvím datové schránky, bude považován za ověřené doručení. Znamená to, že prostřednictvím datové schránky budou moci firmy podávat na úřady nejrůznější dokumenty a úřady zas firmám posílat úřední psaní. Důležité je ale především to, že úřady a firmy je budou muset opravdu používat, protože jim to uloží zákon. Stát v podstatě využije svého regulačního vlivu a pozice „velkého zákazníka“ k plošnému zavedení zcela nového standardu elektronické komunikace. A to může pro firmu jako je ANECT přinést řadu nových příležitostí.
Středoevropský dodavatel inovativních řešení, která jsou založena na integrované ICT infrastruktuře a přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti zákazníků. Jsou určena především pro velké organizace, jejichž úspěch z velké části závisí na způsobu a intenzitě využívání informačních a komunikačních technologií. Nabídka společnosti ANECT zahrnuje komunikační infrastrukturu, operační prostředí informačních systémů, systémy správy a dohledu, bezpečnostní produkty a řešení, systémovou integraci, vývoj aplikací a servis. Společnost ANECT byla založen v roce 1993 a z počátku zaměstnávala pouhých 20 lidí. V současné době v pobočkách v Praze, Brně, Plzni a Bratislavě pracuje 239 zaměstnanců.
O jaké příležitosti podle Vás půjde?
Organizace, které budou mít povinnost zřídit si datové schránky a organizace, které budou přijímat zprávy prostřednictvím datových schránek, budou muset v rámci svých vnitřních systémů řešit řadu nových úloh. Budou muset například nastavit procesy upravující přístupy ke zprávám doručeným do jejich datových schránek, zpracování těchto zpráv a zejména jejich archivaci, protože systém datových schránek žádné dlouhodobě uchování zprávy neumožní. Dále bude třeba zajistit propojení informačního systému datových schránek s jejich spisovými službami. Nebo nastavit procesy a zajistit propojení svých věcných agend s informačním systémem datových schránek, a to včetně informačních systémů, které tyto agendy zajišťují. To všechno jsou oblasti, v kterých můžeme organizacím pomoci.
V čem budou podle Vás datové schránky pro uživatele přínosné?
Je zřejmé, že jedním z hlavních cílů celého projektu datových schránek je vyřešit problém veřejné správy s nedoručitelností zpráv orgánů veřejné moci jejich příjemcům. Vzhledem k obtížné vymahatelnosti práva v České republice takové kroky určitě vítám. Pro řadu firem však zavedení datových schránek bude znamenat také výrazné ulehčení v komunikaci s veřejnou správou. Dosud bylo totiž možné elektronicky komunikovat s úřady jen cestou elektronických podatelen, jejichž využití je problematické například kvůli velkému množství příloh, které jsou nezbytnou součástí téměř každého podání. Věřím, že využití datových schránek se časem rozroste i do dalších oblastí.
Které máte na mysli?
Na začátku dubna proběhla v Hradci Králové konference ISSS zaměřená na státní správu a samosprávu. Jedním z hlavních témat byly právě datové schránky. Z úst zástupců ministerstva vnitra mimo jiné zaznělo, že služeb datových schránek by mohli od poloviny roku 2010 začít využívat například mobilní operátoři, energetické a plynárenské firmy nebo banky. Tyto subjekty by místo obálek s vyúčtováním posílaly dopisy elektronicky do datové schránky. Případné reklamace by klienti také řešili přes datové schránky. Hovoří se také o využití datových schránek pro fakturaci.
Pokud by se datové schránky začaly používat v tak širokém rozsahu, nebál byste se jejich zneužití?
Datové schránky by měly být chráněné proti vstupu škodlivého kódu, měli by být kryptované a vstup do nich možný pouze přes autorizovaný přístup. Navíc by měly zahrnovat možnost jednoznačného určení odesílatele nebo potvrzení o doručení zprávy do schránky příjemce. Datová schránka by také měla být plně logovaná. Její součástí má být časové razítko, které umožní přesně určit, kdy byla informace odeslána, kdy byla doručena, nebo že jí někdo otevřel.
Projekt datových schránek se na první pohled jeví jako bezchybný?
Některé nedostatky současný koncept přeci jen má. Jedním z nich je například již zmíněná archivace. Podle zákona budou doručené zprávy v datové schránce dostupné jen devadesát dnů, příjemce si tak musí archivaci pro pozdější použití zajistit sám. Není také úplně dořešeno, zda budou datové schránky pro firmy znamenat opravdu nulové náklady. Nejsou například k dispozici prováděcí předpisy pro zapojení kontaktních míst CzechPoint, která by měla umožnit konverzi dokumentů z datové schránky do listinné podoby a naopak. Panují proto obavy, že větším organizacím mohou narůst náklady na příjem zpráv prostřednictvím datových schránek právě o tyto poplatky.
Jak byste tedy projekt zavedení datových schránek celkově zhodnotil?
I přes některé nedostatky konceptu datových schránek jde rozhodně o velký krok vpřed. Veřejná správa jejich prostřednictvím v podstatě zavádí nový plošný standard, který zjednodušuje ověřenou elektronickou komunikaci a dává elektronickou podobu dokumentů na úroveň papírové. Je možné, že tímto konceptem stát rozpoutá jakousi revoluci v elektronické komunikaci, o kterou se tu řada firem snaží roky. Jde tak o jednu z mála oblastí, ve které veřejná správa předběhla komerční sektor.
David Kozák