Padesát až osmdesát zemí světa v současnosti využívá obranné robotické systémy nebo se nachází v procesu jejich budování či pořizování. Tvrdí to alespoň analytici společnosti ABI Research. Tyto systémy mají povětšinou podobu samoobslužných vzdušných strojů (UAV), samoobslužných pozemních strojů (UGV) nebo samoobslužných podvodních strojů (UUV).Jejich primární určení spočívá v nahrazení nebo podpoře lidí v konfliktních situacích. V loňském roce vygeneroval celosvětový trh samoobslužných vojenských systémů, případně robotických obranných systémů, obrat ve výši 5,8 miliardy dolarů. Za pět let by to mělo být 8 miliard dolarů. Samostatní a polosamostatní váleční roboti mají podle zástupců solečnosti ABI Research přede vším eliminovat pravděpodobnost zranění nebo úmrtí na bojištích. Tyto vlastnosti v podstatě představují jejich návratnost investic. Tu lze navíc kombinovat s očekávanou vyšší efektivností, přesností a výkonností při vojenských zásazích. Do nasazení robotů v armádních programech promlouvá i nákladová stránka věci. Vědecký pokrok pořízení těchto zařízení postupně zlevňuje. Zájem o samoobslužné obranné systémy a jejich praktické nasazení ovlivňuje klesající počet konfliktů ve světě, úsporná opatření ve výdajích na obranu i etické obavy. V ekonomicky rozvinutých zemích ovšem podle analytiků ABI Research nespadají investice do válečných robotů mezi hospodářskou krizí a úsporami státních rozpočtů ovlivněné investice. Navíc ceny samoobslužných vojenských zařízení a ekvivalentních obsluhovaných zařízení hrají spíše ve prospěch první uvedené kategorie. Výzkumníci společnosti ABI Research předpokládají, že pravý boom válečných robotů nastane na konci tohoto desetiletí. Vlády jednotlivých zemí si podle nich uvědomí přínosy, jež jim podobná automatická či samostatná řešení nabízejí. To vše navíc podpoří další vědecký pokrok.