Je to přibližně rok, co technologický svět prožíval mobilní AR „hype“ – povyk související s obrovským úspěchem Pokémon Go, tedy první masově úspěšné hry postavené na pozměněné realitě (AR). Předpovědi záplavy AR her a apek nejrůznějšího druhu se sice nenaplnily, to ale neznamená, že je fenomén AR mrtvý. Ostatně ani hry Nianticu (Pokémon Go či starší Ingress) nebyly na jejím počátku. Už v době příchodu první jmenované byla na trhu řada titulů včetně několika fitness her, AR stříleček či hledání pokladů. Nemluvě o tom, že AR hry mají v podobě geocachingu, který je vlastně též jejich formou, bezmála dvacetiletou historii (od května 2000).
Podobně je tomu i u AR aplikací pro oblasti, jako jsou e-commerce a maloobchodní prodej. Mobilní verzi svého katalogu obsahující i AR funkce pro „vyzkoušení“ nábytku ve vlastním bytě (pomocí tabletu či mobilu), představila například IKEA již před čtyřmi roky (aktuálně prý s Applem spolupracuje na výrazně pokročilejší verzi, která by mohla integrovat i on-line –objednávání zboží). A starších příkladů je celá řada včetně prvních aplikací, jež se objevily s nástupem webových kamer před více než 15 lety (a to i českých).
Jak ale upozorňuje ve svém aktuálním článku Susan Mooreová z Gartneru, podniky hledající inspiraci ve světě spotřebitelských mobilních aplikací se rozhodně nemusejí omezovat jen na fenomén AR. Vedoucí výzkumu Gartneru Jason Wong k tomu poznamenává, že častým neduhem (ve více než 2/3 případů) jsou apky, jež nebyly od počátku navrženy pro mobilní rozhraní – někdy dokonce jde jen o přeskládaný webový obsah. Wong doporučuje, aby organizace dodržovaly při návrhu mobilních zákaznických aplikací pět hlavních pravidel.
Intuitivnost – aplikace, kterou je třeba vysvětlovat, je odsouzena k neúspěchu, zákazník by se v ní měl hned napoprvé orientovat a musí se ji rychle a bez cizí pomoci naučit používat. Dobrými příklady jsou SpotHero, Citymapper či Flipboard.
Všudypřítomnost, propojenost – jednoduchost znamená, že je třeba omezit množství funkcí, náhradou za ně může být nápadité propojení na další koncové body a apky – váš vlastní obsah tak bude snáze dostupný a zákazníci na něj mohou (v dobrém smyslu) doslova narážet. Dobrým příkladem je apka Domino’s Pizza.
Kontextuálnost – správná aplikace zná svého uživatele. Ví, co ho zajímá, co dělal naposledy a co nejspíše bude chtít příště. Znalost a vhodné používání kontextu (např. lokační služby či čas nebo jejich kombinace) může zlepšit uživatelský zážitek. Inspirovat se lze u apek Starbucks a Waze (a také Pokémon Go).
Dynamičnost – další dimenze pochopení uživatele, která vychází do značné míry z analytických funkcí (sledování toho, co zvyšuje míru interakce, konverzi a spokojenost). S dynamikou pracují dobře například apky Secret Escapes, Runkeeper a Fanatics.
Inteligence – konverzační, na AI bohaté technologie pomalu, ale jistě nastupují. Mobilní aplikace se díky nim mohou proměnit na výrazně chytřejší (z pohledu běžného uživatele) nejen díky hlasové interakci, ale i schopnosti přizpůsobovat se návykům uživatele a reagovat „inteligentně“. Pamatujte ale, že hlasové rozhraní nemusí být u mobilního přístroje vždy preferováno – nejužitečnější je v situacích, kdy uživatel nemůže nebo nechce vzít mobilní zařízení do ruky (v autě, v práci, při domácích pracích apod.). Příklady? Pochopitelně Google Allo, ale také apky Ozlo a Sherpa (podpora češtiny ale v této oblasti ještě není standardem – s výjimkou Googlu).
Lukáš Erben
lukas.erben(at)inside.cz
Napsat komentář