Úvodní kavárnu konference ISSS bývá většinou zajímavé sledovat – nebo si ji alespoň poslechnout ze záznamu. Nedozvíte se obvykle nic skutečně nového, ale vytušíte, kam budou vybraní ministři, místopředsedové, předseda, hlavní architekt a další veřejní informační kapitáni kormidlovat své lodě v nadcházejících dvanácti měsících. Zaznamenáte také některé zásadní informace – například že z dotací v aktuálním období (zejména těch na rychlý internet) nebylo během prvních dvou let čerpáno v podstatě nic (zato operátoři čile čerpají z našich kapes za předražená mobilní data). Jak trefně poznamenal na portálu Lupa Jan Sedlák, digitální agenda je skutečně předvolební prioritou vlády, jenže poněkud jinak.
Ondřej Felix ve svém úvodním slovu poznamenal, že z jeho pohledu byly v českém e-governmentu dvě důležitá období – to před rokem 2012, kdy vznikla většina služeb a konceptů, které dnes coby občané známe a v různé míře používáme (Czechpoint, datové schránky, základní registry). Od roku 2012 bylo úsilí zaměřeno zejména na budování infrastruktury, je ale otázka, nakolik úspěšně, když, jak poznamenal Felix, „sdílené služby jsou stále spíš poukázkou na trestní řízení“.
Uvidíme, jak si ve svých funkcích povedou nový ministr průmyslu Havlíček a zejména nový digitální koordinátor Ondřej Malý (ten doposud působil v radě ČTÚ). ISSS se sice uskutečnilo ještě před jeho oficiálním jmenováním, řada řečníků jej ale brala jako danou věc (a někteří, například vicepremiér Bělobrádek, k jeho pozici byli, řečeno kulantně, skeptičtí, zatímco jiní, například ministr Babiš, mu deklarovali podporu). Malý má výhodu v tom, že jeho předchůdce Prouza nenastavil laťku očekávání příliš vysoko. Jediným počinem v době jeho působení, který se nám vybavuje, byla Iniciativa 202020, u níž šlo ale spíš o PR dosavadních služeb e-governmentu než o cokoliv jiného (navíc za ní stála z velké části také ICT Unie). Nevýhodou je naopak absence reálných pravomocí digitálního koordinátora (v tom musíme dát místopředsedovi Bělobrádkovi za pravdu) – a vlastně i jeho vazba na vládu. Bylo by jistě vhodnější, aby tato funkce měla stálejší podobu a jasněji vymezené pravomoci, jak digitálně koordinovat.
Bude také zajímavé sledovat, zda se o posun role a pozice digitálního koordinátora zasadí například ministr Babiš, jehož projev byl tradičně plný stížností na to, kdo všechno komplikuje jemu a resortnímu či státnímu IT život, díky frekvenci odborných termínů dostalo navíc jeho „číslo“ nečekaný drajv. Nechyběly ITIL (o němž autoři jeho proslovu patrně netuší, že vznikl ve státní, a nikoliv privátní sféře), enterprise architecture, a dokonce došlo i na hlasové asistenty, což je u člověka, který preferuje papírový diář, přinejmenším překvapivé.
Zdeněk Zajíček volal v úvodu konference po tom, aby se přešlo od pouhé evoluce k digitální revoluci. Byli bychom opatrnější, státní správa a zákonodárci v našich luzích a hájích mají značnou oblibu ve vymýšlení nový předpisů, regulací a administrativy. Myšlenka, že by tak v budoucnu mohli činit tempem digitálním spíše než elektronickým, nebo dokonce analogovým, je děsivá.
Napsat komentář