Počítače překonaly lidský intelekt, hlásaly titulky řady online portálů v minulém týdnu v souvislosti s experimentem, který proběhl v rámci spolupráce Microsoftu a University of Science and Technology of China. V rámci experimentu plnil superpočítač se speciální aplikací IQ testy v oblasti jazykové logiky – tedy chápání významu slov (včetně synonym, antonym apod.) a jejich používání v běžné řeči. Při srovnání se dvěma stovkami výsledků téhož testu vypracovaného lidskými respondenty dosáhl počítač nadprůměrných výsledků.
Podobné zprávy se v posledních letech objevují stále častěji, nicméně stále obvykle platí, že daný počítač, respektive aplikace (v případě čínského experimentu se jedná především o specializovaný software pro „hluboké učení“ v oblasti práce s významem slov), je poměrně specificky zaměřený a rozhodně jej nelze označit za skutečně inteligentní nebo dokonce myslící. Ostatně sám Turingův test byl již dávno redukován spíše na kabaretní číslo, jehož smyslem je oblafnout lidské porotce tak, aby nedokázali rozeznat, zda vedou „konverzaci“ s živým člověkem nebo počítačem. O překonání Turigova testu se tak nepouští tzv. „expertní systémy“ určené pro hledání odpovědí na složité otázky (jejichž evoluční špičkou je patrně IBM Watson), ale chatboty – „diskusní“ aplikace navržené jen a pouze za účelem překonání Turingova testu, především v rámci Loebnerovy ceny.
I chatboty se ale často specializují, aby zlepšily své šance. Již jeden z prvních, PARRY z roku 1972, modeloval chování paranoidního schizofrenika a dokázal oblafnout plných 48 % psychiatrů, kteří zápis jeho konverzace s kolegou z oboru nedokázali odlišit od zápisu konverzace se skutečným pacientem. Podobné triky se dějí i dnes – například poslední výrazně medializované „prolomení“ Turingova testu, které proběhlo přesně před rokem, hovořilo o chatbotu Eugene Goostman, který „simuloval“ čtrnáctiletého ukrajinského chlapce (a skryl tak řadu vlastních nedostatků).
Problém ale není jen v tom, že z Turingova testu či Loebnerovy ceny se stalo vděčné mediální téma a show. Jak ve své knize „The Age of Spiritual Machines: When Computers Exceed Human Intelligence“ naznačil už před 15 lety Ray Kurzweil, zásadní otázkou je, jak vůbec inteligenci a myšlení definovat – tak abychom její nástup u „strojů“ dokázali jednoznačně identifikovat.
Prozatím se tak budeme muset spokojit nikoliv s inteligentními či myslícími systémy, ale pouze s „chytrými stroji“ (mezi které patří i chatboty – jež jsou využívány například v kontaktních centrech). Tomu, jak chytré stroje poznat, se věnujeme v nejbližším vydání tištěného Reportu.
„Oblafnul“ vás již nějaký počítač, jemuž jste uvěřili, byť jen krátce, že jde o lidský protějšek (zákaznická linka, podpora apod.)?