Top technologické předpovědi pro rok 2025

Na jaké top technologické trendy a předpovědi pro rok 2025 byste se měli zaměřit? Ve shonu po letošním Gartner IT Symposiu jsme prozatím neprošli dvě tradiční témata, která by nám bylo líto opomenout, přesto že již víc než rok nespadáme pod tuzemské zastoupení analytického obra: top technologické trendy a top předpovědi Gartneru pro rok 2025. Tentokrát tedy zařazujeme přehled top trendů, k top předpovědí se vrátíme v průběhu února.  

Podobně jako v minulých letech i tentokrát analytici seskupili top trendy pod trojici spojujících témat: 

 

  1. AI imperativy a rizika jež nutí organizace chránit se (sem patří trendy 1-3, tedy AI Agenti, AI Governance platformy a Dezinformační bezpečnost) 

  1. Nové výpočetní hranice vedou firmy k revizi toho, jakým způsobem realizují svou výpočetní kapacitu (zahrnuje trendy 4-7, tedy Postkvantovou kryptografii, Ambientní neviditelnou inteligenci a Energeticky efektivní výpočetní zdroje) 

  1. Synergie mezi lidmi a stroji vede ke sblížení fyzických a digitálních světů (sem patří poslední tři trendy, tedy Prostorový computing, Polyfunkční roboti a Neurologická vylepšení). 
     

Ve skutečnosti mají všechny trendy i jedno téma zastřešující – tím je, pochopitelně, AI. Ostatně stále se vezeme na vrcholu hype křivky, a ještě nějakou nějakou dobu tam možná setrváme – zda nás pak pozvolné vystřízlivění a přechod k normálu, nebo náraz podobný prasknutí .com bubliny na přelomu tisíciletí je otázka jiná. 

 

Top 10 technologických trendů pro rok 2025 a další léta. 

Pojďme se tedy stručně podívat na deset top trendů pro rok 2025 a další léta: 

 

#1 AI Agenty autonomně plánují a jednají tak, aby dosáhly cílů definovaných uživatelem. Agentní AI slibuje virtuální pracovní sílu, která dokáže ulehčit a doplnit lidskou práci. Gartner předpovídá, že do roku 2028 bude přinejmenším 15 % každodenních pracovních rozhodnutí činit samostatně právě Agentic AI, oproti 0 % v roce 2024. Spíše než tvrdit že rok 2025 bude rokem agentů, lze říci že nadcházející pětiletka či dekáda bude érou nástupu agentů. S Agentní AI budou moci CIO reálně zvýšit produktivitu napříč celou organizací. Jde o značnou motivaci, vedoucí podniky i dodavatele u urychlenému zkoumání inovování v této oblasti – pokud možno bezpečným a důvěryhodným způsobem. 

 

#2 Platformy AI Governance pro dohled nad AI a její správu AI jsou součástí rozvíjejícího se rámce Gartner AI Trust, Risk and Security Management (TRiSM), který jsme v Observeru popisovali už před rokem. Tento umožňuje řídit právní, etický a provozní výkon AI systémů. Tedy vytvářet, spravovat a vynucovat pravidla pro odpovědné používání AI, vysvětlit, jak AI systémy fungují (nebo se o to alespoň pokusit), a poskytnout potřebnou transparentnost, odpovědnost a nezbytnou míru důvěry. Gartner předpovídá, že do roku 2028 budou organizace, které zavedou komplexní platformy pro správu AI, čelit o 40 % méně etických incidentů týkajících se AI než ty, které takové systémy nemají. 

 

#3 Dezinformační bezpečnost tedy ochrana (zabezpečení) proti dezinformacím představuje novou kategorie technologií, které systematicky rozlišují důvěryhodnost informací a jejíchž cílem je poskytnout metodické systémy pro zajištění integrity, posouzení autenticity, zabránění imitací a sledování šíření pro podnik škodlivých informací. Gartner předpovídá, že do roku 2028 50 % podniků začne zavádět produkty, služby nebo funkce navržené s ohledem na rizika spojená s dezinformacemi, oproti méně než 5 % v současnosti.  

 

#4 Postkvantová kryptografie poskytuje ochranu dat odolnou proti proti rizikům dešifrování pomocí kvantových počítačů. Vzhledem k tomu, že se vývoj kvantových výpočetních systémů v posledních několika letech posunul, lze očekávat, že některé typy běžně využívané konvenční kryptografie přestanou být bezpečné. Přechod na nové kryptografické metody ale nebude vždy snadný, a organizace si proto musí ponechat dostatečně dlouhou dobu na přípravu robustní ochrany všeho citlivého nebo důvěrného. Gartner předpovídá, že do roku 2029 učiní pokroky v oblasti kvantového computingu většinu běžné asymetrické kryptografie nebezpečnou pro použití. 

 

#5 Ambientní „neviditelná“ inteligence je umožněna mimořádně levnými, malými chytrými tagy a senzory, které zajistí rozsáhlé a cenově dostupné sledování a snímání – tedy propojení s fyzickým světem. Z dlouhodobého hlediska umožní ambientní neviditelná inteligence hlubší integraci snímání a inteligence do každodenního života. Až do roku 2027 se rané příklady ambientní neviditelné inteligence zaměří především na řešení bezprostředních problémů, jako je kontrola skladových zásob v maloobchodě či logistika zboží podléhajícího rychlé zkáze, a to díky umožnění nízkonákladového, v reálném čase prováděného sledování a snímání položek za účelem zlepšení viditelnosti a efektivity. díky umožnění nízkonákladového, v reálném čase prováděného sledování a snímání položek za účelem zlepšení viditelnosti a efektivity. 

 

#6 Energeticky efektivní computingaplikace náročné na výpočetní výkon, jako je trénování AI, simulace, optimalizace a zpracování médií, budou patřit mezi hlavní energetické výdaje organizací (ať už přímo nebo v nákladech na IaaS či PaaS služby). Očekává se, že od konce 20. let 21. století se objeví několik nových výpočetních technologií, jako je optický, neuromorfní computing a nové akcelerátory určené pro speciální úlohy (například AI a optimalizace), které budou spotřebovávat výrazně méně energie – CIO či CTO by proto měli tuto oblast v nadcházejících letech sledovat. 

 

#7 Hybridní Computing nová výpočetní paradigmata se objevují neustále – kdysi CPU, dnes GPU či edge a aplikačně specifické integrované obvody (ASIC) či neuromorfní a klasicky kvantové nebo optické výpočetní systémy. Hybridní infrastruktura kombinuje různé typy výpočetních, úložných a síťových mechanismů pro řešení výpočetních problémů. Tento typ infrastruktury pomáhá organizacím zkoumat a řešit problémy v oblastech jako je umělá inteligence a dosahovat výkonu za hranicemi současných technologických limitů. Hybridní computing bude využíván k vytvoření vysoce účinných prostředí pro transformační inovace, která budou pracovat efektivněji než tradiční prostředí. 

 

#8 Prostorový computing digitálně rozšiřuje fyzický svět pomocí technologií, jako je rozšířená realita (AR) a virtuální realita (VR). Jedná se o další úroveň interakce mezi fyzickými a virtuálními zážitky. Využití prostorových výpočetních systémů či architektur zvýší efektivitu organizací v nadcházejících pěti až sedmi letech díky zjednodušeným pracovním postupům a lepší spolupráci. Gartner předpovídá, že do roku 2033 dosáhne hodnota prostorového computingu 1,7 bilionu dolarů, zatímco v roce 2023 je to 110 miliard dolarů. 

 

#9 Polyfunkční roboti označovaní někdy také jako roboti humanoidní mají schopnost vykonávat více než jeden úkol a nahrazují tak roboty určené pouze k jednomu konkrétnímu úkonu, kteří byli navrženi tak, aby opakovaně vykonávali tutéž činnost. Díky tomu že se snadno přizpůsobují prostředí navrženému pro lidi (jsou navrhování pro provoz ve světě s lidmi) je lze efektivněji a snáze nasazovat a dosahovat rychlejší návratnosti investic a lepší škálovatelnost. Do této kategorie patří například Tesla Optimus o němž jsme již v Observeru psali. Gartner předpovídá, že do roku 2030 bude 80 % lidí denně v kontaktu s chytrými roboty, oproti méně než 10 % v současnosti. 

 

#10 Neurologická vylepšení zdokonalují lidské kognitivní schopnosti pomocí technologií, jež snímají a dekódují mozkovou aktivitu. Technologie tedy „čte“ mozek člověka prostřednictvím jednosměrných nebo obousměrných rozhraní mozek-stroj (brain-machine interfaces, BBMI). Má obrovský potenciál ve třech hlavních oblastech: rozvoj lidských dovedností, marketingu a výkonosti. Neurologická vylepšení by měla posílit kognitivní schopnosti, umožní značkám zjistit, co si spotřebitelé myslí a co cítí, a zároveň posílí lidské neurální schopnosti k optimalizaci výsledků. Gartner předpovídá, že do roku 2030 bude 30 % znalostních pracovníků vylepšováno a závislých na technologiích, jako jsou BBMI (hrazených zaměstnavatelem nebo z vlastní kapsy), aby udrželi krok s nárůstem vlivu AI na pracovišti, oproti méně než 1 % v roce 2024. 

 

Ano číslo deset je tak trochu poslední kapkou. Mám opět chuť pronajmout si louku v Beskydech, koupit maringotu a začít chovat včely a pást ovce. Ale vážně: jakkoliv dystopicky to může znít, po zkušenostech z posledních dvaceti let, kdy ze sebe většina lidstva nejprve nechala udělat digitálně-marketingový produkt, posléze se prostřednictvím mobilních telefonů vzdala i posledních zbytků soukromí a nyní ve stále větší míře probírá své pracovní i soukromé záležitosti s umělou inteligencí nám to vlastně přijde jako logické pokračování. 

 

Lukáš Erben  

02.02.2025

Dokončete svou registraci k newsletteru