Pouze dvě země zaznamenaly v minulém roce růst výdajů na IT: Čína a Jižní Korea. Shodou okolností jsou to také dvě země, které (společně například s „nepevninskou Čínou“ – Tchaj-wanem a některými dalšími) zvolily odlišnou strategii „boje“ s čínským virem. Navzdory tomu, že „vyspělý Západ“ vyšel ze srážky s virem s výrazně horším společenským a ekonomickým skóre, nedosáhl nakonec propad IT výdajů úrovně, jíž se analytici ještě ve druhé polovině roku obávali. Celosvětový pokles 3,2 % v dolarech a 2,5 % v konstantních měnách je sice pro odvětví věc nevídaná, leč značně vzdálená od nejhorších odhadů, jež se pohybovaly mezi šesti a osmi procenty poklesu (propadu o 8 % se nakonec přiblížily jen Itálie a Řecko, –6 % zaznamenali v Rakousku a přibližně –5 % ve Francii, Portugalsku či Španělsku). V Česku jsme na tom byli dokonce ještě o něco lépe – zdejší trh poklesl v roce 2020 v konstantní měně (korunovém vyjádření) o 1,9 %. Podobně jako ve světě i v Česku lze propad připsat zejména poklesu výdajů na zařízení (–5,3 %), speciálně chytré telefony (PC, notebooky, a dokonce i tablety naopak zažívaly konjunkturu). Výrazně ale klesal i segment IT služeb (–2,5 %). Naopak výdaje na systémy datových center rostly o 2,7 %. IT výdaje pochopitelně „zachránila“ zejména práce či výuka na dálku a také obecně poptávka po digitálních službách a kanálech.
Výhled na příští rok je podle odhadu analytiků z 1Q 2020 značně optimistický – jen jediný ze sledovaných trhů nemá v současné době růstový výhled – Maďarsko. Celkově by výdaje na IT měly v letošním roce celosvětově růst o 6,2 % v dolarech a 4,5 % v konstantních (lokálních) měnách, přičemž „tahounem“ se opět stane software (byť jen s jednocifernými 7,4 %). Český trh by podle analytiků měl růst o něco pomaleji – o 3,8 % v korunovém vyjádření, software by ale v naší kotlince podle současného výhledu dvoucifernou hranici překonat mohl (+10,3 %).
Ďábel se pochopitelně skrývá v detailech či v průměrech – rychlost zotavení výdajů v jednotlivých vertikálách se bude značně lišit. Celosvětově se nejrychleji vrátily na úroveň výdajů z roku 2019 státní správa a utility (již na přelomu roku 2020/2021), většina ostatních odvětví si ale tímto milníkem projde až v roce 2022 a některá si budou muset počkat do roku 2023 (maloobchod) či 2024 (výroba a přírodní zdroje, doprava) – jde ale o globální průměry, v jednotlivých regionech se situace může značně lišit.
V souvislosti s propadem IT výdajů v minulém roce je ale patrně nejzásadnější detail skrývající se v nenápadném koláčovém grafu (viz trh v číslech) – z průzkumu Gartner 2020 End Users IT Services Study mezi více než 500 respondenty totiž vyplynulo, že pouze necelá třetina škrtů IT výdajů v minulém roce souvisela s omezováním rozpočtů. Další třetina připadala na projekty, které se s ohledem na měnící se okolnosti staly nerelevantní, a poslední třetina souvisela s novými prioritami, na něž bylo nutné prostředky přesměrovat. Více než 90 % organizací navíc následně přinejmenším některé plánované kontrakty v oblasti IT služeb obnovilo, nebo to má v plánu. Pro dodavatele to znamená, že v současné době je důležitější než kdy dřív odpovídající (re)pozicování jejich produktů či služeb a také zlepšení akvizičních procesů cílících právě na zákazníky, kteří potřebují řešit nové priority.