Právo je jednou z oblastí, kterou strojové učení mění rychleji, než by mnozí očekávali. Techniky, nástroje a řešení označované často souhrnně jako „AI“ – vedle zmíněného strojového učení jde nejčastěji o zpracování přirozeného jazyka na straně vstupu (dotaz) i výstupu. V praxi jde obvykle o virtuální právní asistenty, právní chatboty či tzv. „lawboty“ – tato řešení by podle odhadu analytiků měla v roce 2023 kompletně vyřizovat čtvrtinu interních právních dotazů a požadavků v právních a advokátních kancelářích. Jde pochopitelně o popis stavu především v anglosaském světě, kde jsou tyto technologie díky vysokému podílu či převaze zvykového práva používány odlišně (a mají potenciálně větší přínos), nicméně změny a dopady podobného charakteru lze s jistou prodlevou (danou též nutností adaptace na lokální jazykové prostředí) očekávat i u nás.
Mezi hlavní možné přínosy řešení, jako jsou virtuální právní asistenti, by mělo patřit zefektivnění (částečná automatizace) příjmu právních případů a požadavků, automatizace jejich třídění / klasifikace, určení potřebných kontrol či úkonů i různá míra automatizace standardizovaných právních postupů. Virtuální právní asistenti mohou být také psychologicky přijatelnější z hlediska anonymity nahlašování či vyřizování citlivých témat (např. whistleblowing).
Dopad těchto „automatizačních technologií“ na chod právních firem či oddělení bude pochopitelně podobný jako v jiných oblastech – zvýšení produktivity, potenciální (ale nikoliv garantované) zvýšení spokojenosti zaměstnanců a možnost přesměrovat ty nejkvalifikovanější pracovníky na úkoly s nejvyšší přidanou hodnotou.
S postupným rozšiřováním chatbotů a virtuálních asistentů do běžného života se právní automatizace dostane i ke klientům právních firem. Jednoduchými příklady byly například LawBot a DivorceBot, projekty studentů z Cambridge University, které již sice nejsou dostupné (na doméně LawBot je pouze informační portál), během svého provozu ale nabízely základní informace o trestním právu a dalších právních předpisech obecně a specificky v oblasti rozvodového řízení. Stavět podobné služby na platformách jako je IBM Watson, Slack či Amazon Lex je až nebezpečně snadné.
Analytici Gartneru proto doporučují právním firmám i oddělením přistupovat k nasazování či využívání právních chatbotů s nejvyšší opatrností: „Nekvalitní právní chatbot může v konečném důsledku právní oddělení zatížit ještě více. V lepším případě bude nutné veškeré výstupy a interakce bota zkontrolovat a opravit ručně, v horším půjde především o nápravu poškozené reputace firmy,“ vysvětluje ředitel Gartner Legal & Compliance Zack Hutto.
Pokračování z INSIDE Observer…
Dnes se automatizace v právním světě týká zejména přípravy komerčních smluv – jen 5 % právních kanceláří dnes zpracovává všechny nové smlouvy ručně takříkajíc „na zelené louce“. Oblast obchodních kontraktů ale čeká jiná forma automatizační revoluce, z níž právníci nebudou mít velkou radost – chytré smlouvy na bázi bločenky (blockchainu). Ty budou velmi zajímavé v situacích, kde je třeba uzavírat, pokud možno zcela automaticky, velké množství závazných smluv, a to bez zapojení tradičního prostředníka (banky, escrow agenta či právního zástupce). Analytici doporučují, aby se zejména vedoucí pracovníci odpovědní za oblast dat a analytiky začali o automatické kontrakty na bázi blockchainu zajímat již nyní – budou totiž klíčem k automatizaci jednodušších obchodních procesů. Navíc mohou přinést některé dílčí změny v oblasti kvality a dostupnosti dat (analytici hovoří o zvýšení kvality dat až o 50 % a snížení dostupnosti dat o 30 %).
Technologické trendy v oblasti práva a právních služeb shrnuje pro klienty Gartneru studie „Predicts 2020: Corporate Legal and Compliance Technology.” Bezplatně všem pak je dostupný webinář Gartner Predicts 2020: Legal Tech Trends You Need to Know.
Více o tématu chytrých smluv na bázi blockchainu se klienti Gartneru dozví ve studii: “Data and Analytics Leaders Need to Focus on Blockchain Smart Contracts Now.”