IT investicím státní správy ve světě vládne jeden jasný trend: data. Naznačují to výsledky každoročního rozsáhlého průzkumu Gartner 2019 CIO Agenda, jehož se zúčastnilo přes 3 100 CIO z 89 zemí, z toho více než 520 ze státního sektoru. Z jejich odpovědí vyplývá, že dvěma oblastmi, do nichž státní správa ve světě aktuálně investuje nejvíce, jsou analytika a kybernetická bezpečnost (dosavadní jednička, cloud, tak byla odsunuta na třetí příčku). Zajímavý je i přehled „revolučních“ (Game-Changing) technologií z pohledu státní správy – na prvním místě je strojové učení a AI (uvedlo 27 % respondentů), následují datová analytika (22 %) a cloud (19 %). Další význačné technologie (IoT, mobilní/5G, BI, digitální transformaci nebo blockchain) uvedlo jen 5–7 % respondentů.
Revoluční technologie ale nejsou nezbytně ty, do nichž se investuje nebo jež jsou hlavním tématem aktivit CIO ve státní správě – tím je po celém světě digitalizace, přičemž plných 29 % respondentů uvádí, že je již ve fázi ladění digitálních iniciativ (oproti 15 % o rok dříve), to je sice stále méně než v komerční sféře (33 %), rozdíl se ale rychle stírá – přinejmenším z pohledu samotných CIO, jiná otázka pochopitelně je, jakou perspektivou to vnímá občan.
Česko sice se škálováním a laděním digitálních iniciativ po poměrně raném startu v minulém desetiletí (zejména eGon a později též datové schránky a základní registry) poněkud zaostalo, nicméně zprávy z letošního ISSS, jež se uskutečnilo počátkem měsíce už tradičně v hradeckém ALDIS, naznačují, že se věci v posledním roce či dvou skutečně daly do pohybu. Před rokem opatrně předváděný portál občana coby on-line rozcestník ke službám státní správy zatím sice obsahuje jen několik desítek služeb a počet obcí, které se do projektu k 1. dubnu zapojily, lze spočítat na prstech jedné ruky, nicméně iniciativa ICT Unie a zákonodárců spuštěná v minulém roce stvořila návrh zákona o právu na digitální služby, na němž podle MVČR panuje obecná shoda a který, projde-li úspěšně legislativním procesem, nejspíše nastartuje lavinu změn (jen navazujících zákonů, kterých se právo na digitální služby dotkne je na 150).
Dobrou zprávou je také vznik Centrálního místa služeb II., které by mělo umožnit snadnější a lepší propojování IS a sdílení dat v rámci státní správy, nebo rozjetý projekt e-government cloudu, jenž si jako vzor bere velmi úspěšný britský G-Cloud. Rozpracovaná koncepce digitální Česko pak podle slov Vladimíra Dzurilly zahrnuje 808 záměrů, 115 dílčích cílů, 192 milníků, 257 identifikovaných projektů a 147 definovaných rizik – bude zajímavé sledovat, jak (a za kolik) se vše podaří uřídit a realizovat.
Tím nejpodstatnějším nicméně zůstává uživatelský, či chcete-li občanský, zážitek. Chce-li stát, aby občanům (a také živnostníkům a firmám) jeho digitální služby skutečně k něčemu byly, měl by je navrhovat se srovnatelnou mírou uživatelského komfortu jako služby, jež jsou dnes běžně dostupné. To, že například modernizace systému datových schránek zahrnovala pouze modernější UI a nikoliv vyřešení klíčového problému: trvalého bezplatného uchování platných dokumentů a zpráv v elektronické podobě (na kterém si aktuálně mastí kapsu nehorázným způsobem Česká pošta), to je prostě a jednoduše selhání.
Napsat komentář