Je tomu již víc než 40 let, co Vincent Guiliano pracující v roce 1975 u poradenské společnosti Arthur D. Little vyslovil předpověď, podle níž měla začít spotřeba papíru v kancelářích (pro účetní a komunikační účely) klesat již kolem roku 1980. Do roku 1990 jsme se pak podle něj měli dočkat „elektronického zpracování valné většiny záznamů“. Zlom přichází nyní, hlavní revoluce ale přijde odjinud – tisk změní AI, ML a konverzační rozhraní.
Strop na čtyřmi biliony
Guilianův optimismus se nenaplnil ani v roce 1980, ani v roce 1990, a dokonce ani v roce 2010. Je sice pravda, že většina záznamů je dnes v kancelářích zpracována elektronicky a papír pro potřeby běžné komunikace jsme téměř eliminovali. Ke slibovanému poklesu spotřeby papíru ale zatím v podstatě nedošlo – mezi roky 1975 a 1999 ve skutečnosti v USA stoupla přesně na dvojnásobek (ze 30 na 60 kg ročně) a v roce 2001 článek v magazínu MIT Technology Review konstatoval, že bezpapírová kancelář je mýtus. Hlavní příčina souvisí pochopitelně s tím, že díky kancelářským aplikacím a rychlé elektronické komunikaci dnes vzniká nesrovnatelně větší množství dokumentů než v polovině 70. let – v roce 2013 například šlo o pět set miliard jen v případě formátu MS Office. Dobrou zprávou tak vlastně je, že současný počet lehce přes čtyři biliony (čtyři miliony milionů) celosvětově vytištěných stran ročně bude patrně stropem a ve výhledu do roku 2021 nás čeká pomalý pokles asi o 2 % ročně (viz graf).
Vyhlídky na pokles
Klesat bude pochopitelně i celý tiskový trh – podle Gartner analytičky Kristin von Manowski, která o trendech v oblastech řízených tiskových služeb přednášela na pracovní snídani v Praze, půjde v celosvětovém měřítku o 2–3 % ročně. Pokles se v praxi bude projevovat různým způsobem – prodlužováním životnosti zařízení, například jejich provozováním i po konci původního kontraktu (za výhodnějších podmínek), přesunem od nákupu či pronájmu tiskových řešení směrem k tiskovým službám i využíváním pokročilejších metod pro sledování, analýzu a optimalizaci nákladů.
Tisk změní AI, ML a konverzační rozhraní
Ve sféře tiskových řešení a služeb se postupně stanou normou prediktivní údržba využívající například tzv. digitální dvojčata (digital twin), prediktivní doplňování spotřebního materiálu (to se objevilo již před časem), nové bezpečnostní funkce umožňující například cloudové řízení tisku, tak aby dokumenty vůbec neopustily firemní perimetr, novinky v oblasti uživatelských rozhraní (konverzační a hlasová), bezpečnost využívající prvky UEBA (analýza chování uživatelských entit) a profilování uživatelů (včetně detekce anomálií – například pro DLP ochranu) i nové zachytávací metody využívající mobilní zařízení, nebo řešení umožňující univerzální skenování formulářů bez přednastavení „polí“ – na bázi AI/ML detekce a analýzy obrazu.
Pro efektivní řízení tiskového prostředí ale často stačí mnohem jednodušší techniky. Kristin von Manowski například říká: „U dobře spravovaného tiskového prostředí by se měl podíl barevného tisku pohybovat mezi 14 a 17 %, pokud je to víc, pak vaše organizace nejspíš plýtvá.“