Vrchol fenoménu mobilních aplikací, či spíše apps, se zdá být v nedohlednu. Podle nedávné předpovědi, kterou zveřejnil Gartner, bude za dva roky, tedy v roce 2017, poptávka po vývoji mobilních aplikací pětinásobně vyšší než schopnost organizací jej interními silami zajistit. To je pochopitelně situace, na kterou zareaguje trh poskytovatelů podobných služeb – svou velikostí, šíří nabídky i cenovou politikou. Nicméně analytici zdůrazňují, že firmy (ale i organizace státní správy) by již dnes měly uvažovat o tom, jaká pravidla pro vývoj mobilních appek nastavit – mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že zatímco v současnosti většina velkých organizací vytvořila jednotky nebo maximálně desítky aplikací, během dvou let by se toto číslo mohlo přiblížit u řady z nich stovce..
Tradiční aplikační infrastruktuře dominovala snaha integrovat co nejvíce funkcí do rozsáhlých řešení. U mobilních aplikací je tomu z řady logických důvodů přesně naopak. Důležitá je u nich obvykle jedna konkrétní funkce, kterou musí uživateli zprostředkovat co nejintuitivněji – například zadání objednávky, kontaktní formulář, upozornění, přístup k určitému typu obsahu apod. Mobilní aplikace mohou být definovány uživatelem, způsobem použití, workflow, které pokrývají, nebo jen jeho částí apod. Mohou fungovat jako alternativní či doplňková obrazovka – náhled s podmnožinou (nebo nadmnožinou) funkcí k existující aplikaci. Navíc mívají výrazně kratší životní cyklus, na něhož je třeba důsledně dohlížet.
Při vývoji mobilních aplikací je také například třeba zvážit, o jaký typ interakce či funkce jde – jsou důležité synchronizace mezi zařízeními, přecházení uživatele z jednoho na druhé, doplnění funkcí, které na jiném řešení nejsou, současné používání na více zařízeních, koherentní zobrazení informací nebo přímé sdílení obrazovky? To jsou otázky relevantní jak pro aplikace určené zaměstnancům, tak pro zákaznické (například typu m-bankingu).
Aby organizace vše zvládly, doporučují analytici věnovat pozornost čtyřem osvědčeným praktikám, které usnadní se s potřebami vyrovnat buď pomocí vlastních interních sil, nebo ulehčí plánování a prioritizaci při využívání externích zdrojů:
- Prioritizace vývoje mobilních aplikací (na základě byznysových potřeb a možných přínosů)
- Nasazení bimodálního přístupu (oddělení stabilní a dlouhodobé infrastruktury od „rychlých“ inovačních projektů)
- Použití nástrojů RMAD (Rapid Mobile App Development – možnost používat již hotový kód a skládat jej rychle podle předpřipravených modelů)
- Smíšený sourcing (outsourcovat specifické oblasti, pro něž si organizace nebudou najímat zaměstnance – například UI/UX, psychologie uživatele, testování apod.)
Překročil již počet vašich mobilních aplikací první desítku? Kolik dalších plánujete na příští dva roky?