Nová strategie pro Jednotný evropský digitální trh, kterou v minulém týdnu představila Evropská komise (PDF dokumentu http://ec.europa.eu/priorities/digital-single-market/docs/dsm-communication_en.pdf) je dokumentem, který by měl být povinným čtením nejen pro CIO a IT ředitele ve veřejném sektoru, ale i v komerční sféře. Jak naznačuje stručný dvacetistránkový rámec, jehož součástí je i „cestovní plán“, a dále rozvádí pracovní analytický dokument (PDF o 109 stranách http://ec.europa.eu/priorities/digital-single-market/docs/dsm-swd_en.pdf), dotknou se změny v té či oné formě prakticky všech občanů a oblast IT mohou ovlivnit poměrně zásadně. Už při čtení rámcového dokumentu je ale jasné, že v řadě oblastí budou nová pravidla a předpisy vyžadovat změnu zákonů a předpisů jednotlivých zemí. Že více pravidel a regulací neznamená vždy méně administrativy a lépe fungující trh, pak asi není třeba zdůrazňovat. Hlavní cíle strategie zavedení Jednotného digitálního trhu jsou nicméně tradičně vznešené a chvályhodné.
To pro IT lid nejpodstatnější se skrývá až v závěru rámcového dokumentu, v oddíle 4 věnovaném maximalizaci růstového potenciálu digitální ekonomiky (sic.). Vedle programů pro rozvoj ICT dovedností a výchovu IT specialistů či klíčových principů digitální veřejné správy z bodu 4.3 (například, že úřady se nemají ptát občanů na informace, které již mají, a nemají požadovat sdělování týchž informací opakovaně) je podstatný bod 4.2 o rozvoji ICT standardizace. Standardy nejsou samy o sobě problémem, nicméně ambice EK definovat je i v oblastech, které se teprve formují či rodí, mohou být potenciálně problematické. Za zmínku stojí také deklarovaný plán podporovat standardy založené na patentech. Bod 4.1 je pak věnován budování datové ekonomiky – zejména odstranění všech omezení týkajících se umísťování dat – a to včetně dat osobních (v rámci EU), pro jejichž zpracování by v budoucnu měla v EU platit jednotná pravidla.
Relevantní je pochopitelně i zbytek rámcového dokumentu, věnovaný řadě dalších témat s přesahem do e-commerce či poskytování telekomunikačních a on-line služeb. Naleznete zde témata od narovnání a zjednodušení podmínek e-commerce, (další) posílení práv ochrany spotřebitelů přes snazší a dostupnější přepravu zásilek napříč EU až po „zjednodušení“ plateb DPH (i pro fyzické zboží nakupované přeshraničně by časem měla platit stejná pravidla jako pro elektronické služby). Dobrou zprávou by mohl být zákaz přeshraničního omezování přístupu k digitálnímu obsahu (hudba, filmy, seriály, TV) a obecně geografického blokování. Nicméně v této věci nepanuje jednota v samotné komisi a ve finále může vést k sešněrování nových digitálních služeb regulacemi – například těmi, která dnes platí pro družicové vysílání a kabelové přenosy.
Nezbývá, než doufat, že tato dobrými úmysly dlážděná cesta nakonec opravdu povede k efektivnějšímu a silnějšímu jednotnému digitálnímu trhu v EU.
Očekáváte v souvislosti s vytvořením Jednotného evropského digitálního trhu nějaké přínosy, nebo naopak problémy? Jaké?