Stalo se v posledních letech už tak trochu tradicí, že „faktický premiér“ nesedává ve Strakově Akademii, ale v Letenské ulici. Je proto svým způsobem příznačné, že významná role v řízení IT iniciativ projektů a nákupů ve státní sféře nejspíš nově připadne právě resortu financí. Naznačil to na nedávné tiskové konferenci NKÚ, jejímž tématem byla problematika veřejných zakázek a projekt centrálních nákupů, náměstek MF Lukáš Wagenknecht, když hovořil o širším rámci Strategie veřejné správy pro roky 2014 až 2020.
Nové systémy a registry potřebné pro realizaci projektů elektronické evidence tržeb a kontrolních výkazů DPH, které mají podle všeho na financích „projektově“ nejvyšší prioritu, bude totiž provozovat ministerstvo samo v novém Národním datovém centru, které vznikne z části Státní tiskárny cenin. Ta již dnes jedno datové centrum provozuje (využívají jen například NBÚ a NKÚ).
V oblasti „státního IT“ tak nejspíše vzniknou dva silové resorty – vnitro, které již dnes zaštiťuje provoz základních registrů, a finance pod něž bude spadat oblast systémů pro finanční řízení a auditu. Pod finance by také mohla spadnout potenciálně rozsáhlá oblast sdílených služeb datových center (nemluvě o tak „nepodstatných“ věcech jako jsou centrální nákupy) – nelze tak vyloučit, že ve skutečnosti bude hrát časem hlasité první housle i ve státním IT.
Jakou roli v tom všem bude mít rada pro informační společnost a zda získá nějaké skutečné pravomoci cokoliv ovlivnit, není dodnes jasné (a nevyjasnili to ani zasvěcenější z účastníků nedávného výjezdního zasedání ICT Unie). Je ale zřejmé, že pokud některý z resortů řeší věci s tak zásadním a dalekosáhlým dopadem jako je elektronická evidence tržeb, měla by se o nich, jejich fungování a dopadech vést skutečná a široká odborná diskuse. Fronty na chorvatských veřejných toaletách, kde se „administrativní pracovnice“ snaží každého platícího zákazníka „elektronicky evidovat“, patří mezi ty humornější a méně vážné potenciální komplikace.
A konečně bychom si možná měli přiznat, že porostou-li pravomoci a vliv ministerstva v letenské ulici naznačeným tempem, bude na místě vyjádřit jeho zvláštní status nějakou oficiální formou (například vazbou na post předsedy kabinetu). Mohlo by to koneckonců vyjasnit i spory o to, kdo vlastně to IT ve státní správě skutečně řídí – a nařizuje.
Kdo podle vás dnes skutečně řídí směrování a koordinaci IT ve státní správě? A kdo by je řídit měl?