Co si myslet o obřím projektu, o němž několik let téměř není slyšet? Můj tatínek kdysi na adresu maminky prohlásil, že největší pochvala od ní je, když nic neříká (tedy on pravda použil poněkud procítěnější formulaci). Na pravidlo rodinného soužití jsem si vzpomněl, když byla v nedělních OVM zmíněna Státní Pokladna – onen slavný tendr a projekt, který od počátku minulého roku pohání soukolí státních financí. Znamená relativní ticho, že je vše v pořádku?
Největší zájem budila „Státní pokladna“ na samotném začátku (2008), poté co byl zrušen první tendr, který explicitně požadoval řešení postavené na platformě SAP a nahrazen tendrem druhým, jenž obsahoval požadavek naprosto stejný, nicméně podaný implicitně. Státní pokladna byla už od počátku modelovým příkladem zadání, u nějž lze o stanovení podobné podmínky uvažovat nahlas (nezakazuje-li to ovšem zákon), jednoduše proto, že se jedná o projekt tak zásadní a klíčový že jeho funkčnost je přeci jen do jisté míry nadřazena jiným otázkám, včetně ceny a termínu spuštění.
Což se nakonec stejně stalo v míře větší než malé. Státní pokladna měla zpoždění (původně v ní měl být připravován rozpočet na rok 2011, nakonec to ale byl až rok 2013) a celkové náklady se vyšplhaly takřka na dvojnásobek původních odhadů (bezmála 5 miliard), jak ve své zprávě za rok 2012 konstatoval i NKÚ, společně s uvedením bezpočtu pochybení jichž se MF při realizaci projektu a zadávání dodatků či zahrnutí dalších položek dopustilo.
Pomineme-li onu zprávu NKÚ nebo jmenování Lubomíra Tomana (ten dříve působil v IBM a Logice – tedy u hlavního dodavatele a realizátora projektu) na pozici náměstka pro informatiku na MF, je okolo státní pokladny poslední rok a půl až překvapivě ticho (obecné informace o systému lze pochopitelně snadno získat například z hlavního portálu statnipokladna.cz). Přesto současný ministr financí prohlašuje, že se jedná o systém nefunkční, zatímco ten předminulý poukazuje, že umožnil zlepšit řízení finančních toků státu a výrazně snížit rozpočtové rezervy. Tak si vyberte.
Třešnička na závěr: donedávna údajně platil stát za „manday“ údržby systému stěží uvěřitelných 37 tisíc Kč, podle současného ministra financí se podařilo částku snížit na 17 tisíc Kč (což se blíží průměru vyšších tuzemských sazeb z průzkumu „mandays“, který přináší INSIDE Report 2 – pozn. red.).
Zajímá vás projekt státní pokladny? Sledujete jej, a považujete za vhodně navržený?