Nejlepší banky světa roku 2013 identifikoval časopis Global Finance v osmi regionech a 136 státech. Mezi hodnotící kritéria patřily profitabilita, strategické vztahy, zkušenost zaměstnanců, inovativnost produktů, konkurenceschopné ceny, výše poskytnutých zdravých úvěrů anebo využití technologií. O vítězství nerozhodovala velikost ústavu. Autoři přehledu mají mimo jiné za to, že globální finanční krize neskončila. Naopak, trvá již pět let a v různých světových regionech se projevuje odlišně. Severoamerické ústavy se z krize dostaly velmi rychle a nyní disponují povětšinou velmi zdravými majetkovými portfolii. Evropské finančnictví zápasí s nízkou výkonností ekonomiky, státními regulacemi a neustálými problémy některých členů eurozóny. Na Blízkém východě a v Africe zažívají nebývalý boom banky, které se řídí islámským právem. Africké surovinové bohatství navíc láká asijské investory, včetně finančních. Které finanční domy byly vyhodnoceny jako ty nejlepší? Na úrovni regionů v západní Evropě zvítězil francouzský ústav BNP Paribas. Ve východní Evropě prvenství získala skupina Raiffesen Bank International. Té se zadařilo v mnoha státech regionu. Zvítězila v Albánii, Bosně a Hercegovině, v Kosovu, Rumunsku a v Srbsku. V našich, tj. českých a slovenských končinách si prvenství odnesla skupina Erste. V České republice zvítězila Česká spořitelna, na Slovensku Slovenská spořitelna. V Polsku prvenství připadlo ústavu BRE Bank, jenž patří do skupiny Commerzbank a v tuzemsku provozuje nízkonákladovou mBank. V Maďarsku si prvenství odnesla OTP bank. Ve stručných prohlášeních ředitelů oceněných bankovních domů se objevovala samozřejmě jen slova chvály, ale občas měla i vcelku paradoxní vyznění. Například ředitel největší ruské banky Sberbank, což je státní podnik, pozitivně vyzdvihl zvýšení poplatků. Mimochodem, tento podnik vede Němec. Podobný pohled však měl i ředitel Slovenské spořitelny, které příjem z poplatků meziročně vzrostl o dvě procenta. Navíc firma považuje svou retailovou orientaci za konkurenční výhodu, neboť podniková sféra, minimálně na Slovensku, není příliš dobrým klientem. Zdá se, že nízkonákladový strašák současného bankovnictví asi pro nemalou část populace nepředstavuje dostatečné lákadlo. Jak asi budou tuzemci reagovat na více méně nevyhnutelný vstup některé z islámských bank?