Když už si Spojené státy přiznají, proč ztrácejí konkurenceschopnost, nejspíše se brzy s podobnými prohlášeními přidají i další státy tzv. západního světa. Evropská unie sice o konkurenceschopnosti hovoří, ale velkou sebereflexi její výkonné orgány nenabídly. Ve Spojených státech vyšla studie s názvem Competitivness at the Crossroads. Jejími autory jsou uznávaní profesoři Harvard Business School. Zkoumaný vzorek měl podobu 6 tisíc zástupců všech ekonomických oborů, povětšinou šlo o členy nejvyššího managementu dané organizace. Co výzkumníci zjistili? Američtí manažeři si většinou vůbec nepřipouštějí, že by jejich řídicí práce byla špatná. Naopak ji považují za kvalitní a neustále se zdokonalující. Kdo je tedy viníkem ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti USA, kterou si manažeři připouštějí? V podstatě je to záležitostí státu a politiků. Vinu spatřují manažeři v politickém systému, ve fiskální politice, v regulacích, v právním zřízení, ve vzdělávání, v daňovém schématu. Rozhodně nejde o jejich záležitost! Zpráva se však nenechává zmást pouze výpověďmi respondentů. Jejich reflexe úpadku sice s politickými vlivy souvisí, ale o jednoznačné vině se hovořit nedá. Schéma ztráty konkurenceschopnosti má pět hlavní oblastí. S rozvojem globalizace v 70. letech minulého století se změnil podnikatelský model mnoha firem. Firmy se v rámci mezinárodní expanze začaly soustředit na cenu akcií a na krátkodobou výkonnost. Podle těchto parametrů nastavili manažeři své odměňovací modely. V době růstu perfektně fungovaly, protože míra globální saturace byla nízká. V honvě za geografickým rozmachem však firmy přestaly investovat do tzv. sdílených zdrojů. Jde především o kvalifikovanou pracovní sílu, dodavatelské řetězce, vzdělávání populace a infrastrukturu. Tyto činnosti přenesly do zahraničí, ne z nepochopitelných důvodů. Co se stalo? Na území Spojených států začaly vznikat nevídané sociální problémy. Lidé neměli práci, stagnovaly jim příjmy, rostla nerovnost. Zaostávat začal i veřejný sektor, který z tenčících se zdrojů nedokázal efektivně financovat vzdělávání, veřejné zdravotnictví nebo základní výzkum. To jsou oblasti, které privátní sféra v podstatě ignoruje. Výsledkem je uzavřený kruh důvodů pro růst nekonkurenceschopnosti. Jak jej řešit? Autoři studie si myslí, že změnu přinese jedině transformace konceptu řízení. Tak…. Kde vidíme viníka ekonomické stagnace a nekonkurenceschopnosti my?