Cílem je umožnit pomocí IT co nejefektivnější provozování našeho velmi specifického byznysu, říká Ivo Kocian, CIO společnosti ČD Cargo, který má na starosti informatiku ve vznikajícím holdingu Českých drah.
Kde je podle vás konkurenční výhoda v informačních technologiích ve vašem oboru?
Musím upozornit, že České dráhy nepodnikají v jediném oboru. Přinejmenším je nutné rozlišovat osobní a nákladní dopravu.
V osobní železniční dopravě je klíčovým úkolem informačních technologií umožnit zlepšení péče o zákazníky. Samozřejmě, za předpokladu, že IT podporuje všechny základní funkce, tedy aby vlaky vůbec jezdily, aby jezdily podle harmonogramu, bezpečně a spolehlivě.
Pokud je tohle splněno, rozhoduje o úspěchu železničního dopravce, stejně, jako u všech služeb, kvalita zákaznického servisu. Na tuto oblast zaměřujeme pozornost. Základním kamenem jsou pro nás odbavovací systémy reprezentované veřejnosti známou In-kartou. To jsou systémy, které rozvíjíme (elektronizace jízdních dokladů), jak interně vlastními silami, tak externě.
Snažíme se o integraci s krajskými dopravními systémy. Není to jednoduché, protože k plné integraci se všemi dopravci krajů by bylo potřeba harmonizovat strukturu všech tarifů. Bez toho by se totiž celá integrace smrskla na požadavek mít na jedné kartě dopravní aplikace všech krajů – a tolik dat se na karty fyzicky nevejde.
Sjednotit byznysovou logiku je samozřejmě obtížné: technicky i politicky. Ale jednání probíhají, protože efekty jsou zajímavé – včetně vzájemného využívání kontaktních pracovišť pro cestující…
Můžete uvést další příklad IT projektu pro zákazníky?
Zajímavým IT projektem je třeba zavedení internetu do vlaků…
Myslíte v Pendolinech? To je přece služba, která byla pilotně zavedená už před lety. Proč to trvá tak dlouho?
Jedním z důvodů je nutnost vypisovat veřejné zakázky, což znamená zdržení, které někdy naroste do opravdu velkých rozměrů. Primárním důvodem jsou vysoké nároky, které v souvislosti s internetovým připojením máme. Pokud to má být opravdu užitečná služba, která zákazníky přiláká, a ne odradí, musí fungovat s rozumnou spolehlivostí. Což je velký technický problém, protože pokrytí mobilními sítěmi je na některých částech železničních koridorů opravdu špatné.
Takže jsme zvolili řešení, které operuje se všemi technologiemi více operátorů a dokáže mezi ně rozdělovat datové toky a zase je spojovat tak, aby zákazník dostal fungující službu. Navíc jdeme cestou zpřístupňování části obsahu i offlinově. To jednak umožní uživatelům přežít krátkodobé výpadky konektivity, jednak omezí nároky na přenosové pásmo.
Připravili jsme tedy portál, který stahuje do paměti stránky jako Seznam, iDnes – a cestující se na ně dostanou i tam, kde momentálně není žádný signál.
Máte další příklady, kde s využitím IT chcete zlepšit zákaznický servis?
Detaily nemůžu prozrazovat, protože se pohybujeme v konkurenčním prostředí. Ale nikdo by mi nevěřil, že ignorujeme trend mobilních komunikací. Myslím, že už v blízké budoucnosti nebude možné nenabídnout zákazníkům možnost nechat se informovat třeba o zpoždění vlaku na mobilní telefon.
Takže samozřejmě i my chystáme komunikaci se zákazníky prostřednictvím mobilních aplikací – ale víc k tomu říkat nemůžu.
Dobře, pojďme tedy k nákladní dopravě.
Pokud vás zajímá, kde je možné získat konkurenční výhodu pomocí IT v nákladní dopravě, tak jednoznačně v provozních IT systémech. Představme si ČD Cargo jako logistického operátora, což obnáší komunikaci se zákazníky, přijetí poptávky, alokaci kapacit, optimalizaci samotné dopravy, fakturaci…
A k tomu samozřejmě plánování. Plánovat využití třiadvaceti tisíc vagónů je něco jiného než plánovat na úrovni patnácti kamionů. Tam už s papírem rozhodně nevystačíte.
Procházíme fází inovace provozních systémů. Tato oblast byla v minulosti poněkud podceňovaná a těžištěm celého IT prostředí devadesátých let v Českých drahách byl ERP systém. Mimochodem, České dráhy byly v České republice jedním z prvních opravdu velkých zákazníků SAPu.
Teď ty systémy vyměňujeme nahrazujeme nebo doplňujeme. Vypracovali jsme na to rozsáhlou studii…
Kdo je to „my“?
Šli jsme cestou vypracování opravdu nezávislé studie. Je to společná práce našich pracovníků a expertů z mezinárodní konzultační firmy, kteří vědí, jak to či ono řeší v obdobných firmách po Evropě. Ono jich moc není – myslím jak firem podobné velikosti a charakteru jako ČD Cargo, tak konzultantů s potřebným přehledem.
Pokud jde o změny v IT v ČD Cargo, hlavním cílem teď je, abychom byli kompatibilní s evropskými standardy pro komunikaci v naší branži. Vznikla evropská direktiva, která standardy předepisuje, a my na zajištění kompatibility čerpáme evropské dotace…
V souvislosti s evropskými dotacemi se nabízí otázka, do jaké míry jsou jejich podmínky v souladu s vašimi skutečnými cíli.
Především je třeba zdůraznit, že standardizace, o níž se bavíme, je opravdu užitečná. To není žádná nesmyslná byrokracie, tady Evropská komise dělá přesně to, co dělat má.
Když vypravíme zásilku do Francie, chceme v každém okamžiku vědět, kde se nachází a v jakém stavu je. Dále je potřeba například předem přesně vědět, jaká je skladba vlaku, který budeme na hranici přebírat. A tuto informaci je žádoucí dostávat na úrovni systému, ne, aby to někdo diktoval do telefonu či přepisoval z papíru. Právě standardizace tohle umožňuje.
Z toho vyplývá, že bychom dělali prakticky totéž i bez dotací, jen by to samozřejmě trvalo déle a ani hloubka – nebo úplnost – řešení by nebyla taková
Takže dotace na zajištění kompatibility s rozumnou směrnicí, říkáte. Tak to je skvělá zpráva, já už myslel, že evropské dotace jsou určené jen k rozkrádání.
V našem případě to bude veliký krok vpřed. Teď to v řadě případů probíhá tak, že se na hranicích objeví vlak, o němž předem víme pouze, kdy má dorazit. A když dorazí, začíná spousta ruční práce – umíte si to představit. Ale to je samozřejmě z mnoha důvodů špatně: je to drahé, pomalé, nepřesné.
Musím zdůraznit, že kompatibilita je jen jednou z podmínek, abychom mohli komunikovat na evropské úrovni o obsahu zásilek. My ty informace napřed musíme mít. A potřebujeme je mít úplné, strukturované a ve formě, abychom s nimi uměli pracovat. Což znamená upgrade datových skladů a spoustu dalších dílčích projektů.
V jakém stadiu ten program je?
Z celkového počtu čtrnácti komponent se podařilo včas vysoutěžit všechny klíčové a jejich implementace úspěšně běží. A návazné komponenty typu B2B portál plánujeme nasadit na konci jara příštího roku.
České dráhy jsou veřejným zadavatelem – jaké jsou vaše zkušenosti s veřejnými zakázkami? Co říkáte na názor, že podle stávající legislativy nelze zakázku rozumně vysoutěžit?
Rozumím tomu, že určitá omezení být musí, protože nakládat s veřejnými prostředky je něco jiného než se soukromými. Soukromý sektor má vyvinutější kontrolní a motivační mechanismy, dále má vyvinutější postupy pro najímání pracovníků na odpovědné pozice. To je podle mě ještě důležitější než cokoli jiného: o zakázkách rozhodují lidé, kteří v současném i v minulých angažmá rozhodovali o spoustě zakázek, a jediným jejich zájmem je dosáhnout co nejlepšího výsledku. Vždycky to tak bylo, je to zřejmé, a nikdo o tom nepochybuje – i když se třeba občas něco nepodaří.
Důvěra je zásadní, protože solidního výsledku se dá v byznysu dosáhnout jedině vyjednáváním. O parametrech nabízeného řešení, o podmínkách dodávky, o ceně… Když toto znemožníte, přicházíte ve výběru řešení a dodavatele přicházíte o ten nejdůležitější nástroj. Ale pojďme otočit v naší debatě list.
Dobře. Pojďme třeba ke strategickým plánům IT v Českých drahách.
Co se dlouhodobých úkolů týče, jedním z nich je restrukturalizace dceřiné společnosti ČD – Informační Systémy, a. s. Má to být efektivní servisní organizace, která bude dodávat IT služby do skupiny. Infrastruktura, platformy, správa aplikací a desktopů – to všechno by mělo přejít do této dceřiné společnosti. Co nebude dodávat přímo, to bude soutěžit.
Slibujeme si od této konsolidace jak úspory z rozsahu, tak vyšší kvalitu služeb.
Je však nutné říci, že nejde o nic specifického pro České dráhy. Podobnou servisní organizaci má většina moderních velkých firem. V podstatě jde o to, jak co nejefektivněji provozovat IT. Ale to nemůže být samo o sobě cílem. Skutečným cílem je, pomocí IT umožnit co nejefektivnější provozování našeho velmi specifického byznysu.
Specifika, ta naše čtenáře zajímají.
Ta nejvýznamnější se nevztahují pouze k naší společnosti, ale k celému oboru železniční dopravy. Například je určitě specifické, že nejsou k dispozici rozumně připravená vertikální řešení – mám na mysli ty klíčové aplikace nebo balíky.
Systémy pro řízení dopravy, které nabízejí všichni velcí dodavatelé, jsou přizpůsobeny spíš potřebám logistických společností a velkých silničních dopravců, ale pro nás na trhu není nic, co bychom mohli použít s rozumnou mírou customizace, jakou znají kolegové z jiných oborů. Je to i tím, že v naší branži jsou velké rozdíly v podmínkách pro železniční dopravu v jednotlivých zemích.
O Severní Americe nemusím ani mluvit, protože vypravit vlak o devadesáti vagónech, s kontejnery naskládanými ve dvou patrech, na tři tisíce kilometrů, je úplně jiná úloha než na dvou stech kilometrech třikrát rozřazovat vlak o dvaceti vagónech. Všude musíte mít zázemí, naplánované vlakové čety.
Úlohou IT je pomáhat optimalizovat tyto složité procesy a dosahovat úspor například ve formě zvyšování utilizaci zdrojů. Dalším specifikem železnice je plánovací horizont, kdy se pohybujeme v prostředí s dlouhou životností aktiv; například vagóny se kupují na dvacet let. To přináší dodatečnou komplexitu do plánovacích systémů především v době deregulace železničního odvětví a nástupu konkurence.
Na druhou stanu, jen obtížné úlohy jsou zajímavé z pohledu konkurenční výhody.
Jistě. A my potřebujeme získat konkurenční výhodu nejen vůči ostatním železničním dopravcům, ale také vůči silniční dopravě. A IT je ve skupině Českých drah vnímáno jako jeden z nástrojů k tomu, abychom uspěli.