V následujících dvou letech – podle informací společnosti IDC – obnoví podnikatelské subjekty celého světa své stávající outsourcingové kontrakty v hodnotě 187 miliard dolarů. Konzultanti firmy Tata Consultancy Services (TCS) předpokládají, že pouze 3 až 5 procent uzavřených smluv se bude týkat zcela nových kontraktů. To může do jisté míry souviset s relativně malým letošním nárůstem rozpočtů na informační technologie v organizacích. Podle odhadu firmy Cognizant Technology půjde zhruba o jednocifernou meziroční změnu, nejspíše kolem 5 procent. Ke stejnému číslu došlo i IDC. Ještě před několika lety se k outsourcingu pojily přívlastky jako kvalitnější a levnější. Vždy se samozřejmě objevovaly pochybnosti a řada organizací či projektů neuspěla, ale výhody povětšinou převažovaly. Outsourcing představoval způsob, jak investiční náklady transformovat na provozní, jak si smluvně zajistit kvalitu a dostupnost zdrojů, jak se zbavit problémů s nedostatkem specialistů nebo jak zacílit pozornost podnikového IT z rutinních činností na strategické. Současnost přinesla tradičnímu pojetí outsourcingu velkého konkurenta. Je jím cloud. V moderním byznysu existují dvě základní větve outsourcingu. Jedna se věnuje informačním technologiím a druhá podnikovým procesům. V prapůvodním významu představoval outsourcing kompletní předání interního oddělení do správy a majetku jiného subjektu. Daný proces se poté změnil ve službu, resp. v její odběr. Současně s tím přestala organizace do outsourcované oblasti investovat a výdaje přenesla do lépe kontrolovatelných a řiditelných nákladů provozních. V oblasti outsourcingu podnikových procesů se konkurence cloudu zatím spíše neprojeví. Předmětně se oba přístupy zaměřují na jinou stránku věci, jedna na procesy, druhá na technologie. V případě outsourcingu informačních technologií ovšem k nemalému posunu dochází. S rozvojem cloudových řešení totiž vyvstává v podstatě existenční otázka: outsourcing nebo cloud?