Evidentně jde o trh s jednou z nejvyšších možných konsolidací dodavatelů. Ta navíc proběhla už před pěknou řádkou let, a pokud se zaměříte na hlavní hráče, tak se u nich téměř nic nemění. Řeč je o segmentu mikroprocesorů pro osobní počítače a servery kompatibilních s architekturou x86. Kdysi na něm působilo podstatně více firem. Vedle zakladatele oboru, společnosti Intel, se poměrně záhy objevili hráči typu AMD, Cyrix, Transmeta nebo IDT. Až na AMD ovšem všichni v podstatě zanikli. Technologie některých přežívají v produkci společnosti VIA Technologies. Osobní počítače se ovšem již desítky let prodávají ve velkých objemech. Co tedy odradilo jiné subjekty od vstupu na tento trh? Patentová politika? Dominance jednoho hráče? Ať už to bylo cokoli, ve výsledku se konkurence etabluje v jiném segmentu a na jiné architektuře. Chytré mobilní telefony a tablety se >>obětí<< rodiny x86 nestaly. Na tomto poli vládne britská firma ARM a její stejnojmenná architektura. Ta má podstatně více stoupenců, což nejspíše ovlivňuje i relativně volná patentová a licenční politika. Podobná situace se objevila rovněž v segmentu herních konzolí. V nich zase dominuje firma IBM. Ta se podílela i na vývoji procesoru Cell, který ve své konzoli využívá například firma Sony. Svým způsobem mnohem různorodější situace panuje v podstatně starším segmentu unixových serverových systémů. I v něm se střetává více konkurentů než na poli x86, a to jde o podstatně menší trh. Paradox x86 s jeho třemi hráči tedy zůstává nevysvětlen, ale do budoucna význam tohoto segmentu – s rozvojem tabletů jako náhrady PC - nejspíše poklesne. Z pohledu evoluce ovšem jednu obrovskou bitvu vyhrála společnost Intel. Je patrné, že na velmi silného konkurenta se musí od lesa, úplně jinou cestou a nejlépe jej úplně obejít. Tablety a smartphony to svým způsobem dokládají.