Uspět na poli tzv. B2B byznysu je – pohledem laika – náročnější než v případě varianty B2C, tj. směrem ke koncovým spotřebitelům. Personifikace organizace, která obnáší přiřazení osobního zájmena a nahlížení na ni jako na individuální osobu, však nemusí vždy, nebo snad i většinou odpovídat skutečnosti. Jen málokdy vystupují zástupci firem zcela v souladu s firemní kulturou, která má sklony postupy a rozhodnutí jednotlivců potlačovat. Ve výsledku se rozdíl mezi B2B a B2C sice zcela nestírá, ale prodávajícím i zákazníkem jsou vždy “jen” lidé, navíc velmi konkrétní. A ti mají své představy o hodnotách, jež žádoucím způsobem ovlivňují jejich rozhodnutí. 24 procent respondentů výzkumu Technology Barometer: Connected Home & Computing z dílny agentury ABI Research si v následujícím půlroce hodlá velmi pravděpodobně pořídit televizor s vysokým rozlišením. Dalších 17 procent si nejspíše koupí přehrávač disků Blu-ray. Ne, nenabízíme přehled “velmi pravděpodobně úspěšných úplatků pro byznys B2B”, jen chceme naznačit jisté ne/souvislosti. Vyjednáváte-li s konkrétní osobou o implementaci řešení business inteligence, nasazení systému ERP nebo jakéhokoli dalšího podnikového produktu, komunikujete s individuem, které v dané chvíli dost možná potlačuje svá soukromá přání. S vámi se baví o vysoce “sofistikovaných” a organizaci prospěšných záměrech, ale v nitru může dumat nad úhlopříčkou vytouženého televizoru. V obou případech pravděpodobně požaduje co možná nejlepší cenu a dokonalý servis. V obou případech vystupuje jako zákazník, jako osoba, která “si vybírá”. Uspěje-li v jednom obchodu, pravděpodobně se “potěší” i druhým. Neuspěje-li, minimálně druhý odloží. Myslíte, že provázanost soukromého a pracovního života takové dost možná až zásadní dopady nemá? Dobrý obchodník – spíše z kategorie B2B – by nás na tomto místě poučil, jak z obou poloh zákazníka vytěžit maximum. Jak ovšem pomoci vlastnímu korporátnímu obchodu v situaci, kdy jej může ovlivnit soukromý zájem? A jak toto prahově korupční myšlení očistit od úplatnosti? K tomuto účelu přece slouží nejrůznější firemní výlety a setkání se zákazníky. Na nich mohou zdatní obchodníci “legálně” zjistit, co se ukrývá v soukromí jejich klientů. Vždyť 16 procent respondentů výzkumu ABI Research si chce pořídit herní konzoli. Takovou hravost je na místě využít, ne?