Jednou je Tesla dole, jednou zas nahoře – na to jsme si už ve světě Elona Muska zvykli. Nicméně aktuální „nahoře“ je vskutku úctyhodné. V minulém týdnu vzrostla hodnota jejích akcií o 13 % a stala se tak s 83 miliardami dolarů nejhodnotnější automobilkou v americké historii (bez započítání inflace, ovšem) – překonala tak dosavadní rekord Fordu z roku 1999 (81 miliard dolarů) a dokonce atakovala aktuální kombinovanou kapitalizaci Fordu a GM (37 a 49 miliard dolarů). Hodnota akcií Tesly se přiblížila magické hranici 500 dolarů během středy – minimum z května minulého roku přitom bylo pod 190 dolary.
Tesle se daří zejména rozjezd v Číně, kde ve své nové továrně v Šanghaji dokázala rozjet výrobu modelu 3 v takřka rekordním čase. Chystaný crossover Y, který by měl jít do prodeje v roce 2021, bude podle všeho vyráběn na stejné platformě při srovnatelných nákladech, bude se ale v základní verzi prodávat asi o 10-15 % dráž. Přes výrazně lepší výhled i výsledky, než jaké měla automobilka v minulých letech, ale nezbývá než konstatovat, že za značnou částí hodnoty jejích akcií jsou spíše velká očekávání než reálný byznys. Zatímco Tesla dodala v minulém roce na trh 367 tisíc vozů, souhrnné dodávky GM a Fordu činily přes dva miliony vozidel – tedy více než pětinásobek.
V současné době hrají Tesle do karet vedle vlastní schopnosti stavět a rozjíždět nové provozy i další věci. Zaprvé: některé tradiční automobilky bojují s uváděním nových plně elektrických modelů. Asi nejmarkantnějším příkladem je situace kolem platformy ID.3 koncernu VW, o níž jsme se zmiňovali v Observeru minule. Díky vážným problémům se SW, a u první série dost možná i s výpočetním HW jde výroba ID.3 prozatím na sklad a k zákazníkům se dostanou až poté, co bude opravený SW dostatečně otestován a provedena aktualizace.
Zadruhé: slibovaný brzký nástup autonomního řízení se zatím nekoná. Jak varovali analytici již dříve, a jak shrnuje v možná nevybíravém, leč trefném článku Petr Jaroš (Dfens-cz.com), velká samořídící revoluce narazila na hradbu reality – s problémy se potýkají jak automobilky, tak projekty typu Google Waymo. Tesla je tak jediný, kdo zákazníkům nabídl cosi alespoň trochu se blížícího autonomii 3. či dokonce 4. stupně (tedy pokud se nacházejí na území kde lze autopilota aktivovat a jestliže přistoupí na to, že budou Muskovými pokusnými králíky). Velké investice do autonomních systémů snad alespoň dopomohou ke zlepšení klasických asistentů (tzv. autonomie 2. stupně, např. adaptivní tempomat s radarem), jejichž schopnosti mají své rezervy.
Zatřetí je tu příhodná situace v podobě klimahysterie a z ní vycházejících množících se státních pobídek na nákup elektromobilů – dnes už nejen na bohatém „západě“. Ty mají často podobu slevy na absurdní dani uvalené na tradiční automobily, kterou navíc dubluje EU v podobě pokut za emise flotil vyráběných automobilkami (byť existují i skutečně štědré dotace, jako ty nedávné slovenské, jež byly vyčerpány v rozpětí několika hodin).
Ve světle těchto skutečností není tržní kapitalizace Tesly vlastně ani zázračná, ani nepochopitelná.