Probíhá konsolidace IT v rámci nadnárodních skupin a akceleruje využívání outsourcingu, říká Marek Dobsa, Communication & High Technology Director, Accenture CR.
Jak hodnotíte loňský a dosavadní průběh letošního roku?
V roce 2010 jsme na trhu zaznamenali zpomalení. Nejvíc se to projevilo na transakčním byznysu. Nedá se nic dělat, obnovu serveru a desktopů či úpravy aplikací mohou zákazníci odložit.
Letos je situace podstatně lepší a trh jednoznačně roste. Vidíme ještě výraznější orientaci zákazníků na přidanou hodnotu, na efektivitu, na celkové náklady na vlastnictví… a na porovnání různých modelů dodávky IT služeb.
Zákazníci prostě zvažují všechny varianty, jsou otevřenější alternativním možnostem. A ještě něco: pozorujeme, že klienti se dívají víc do budoucnosti.
Teď popisujete přístup, který by měl být odjakživa úplně normální…
Teď porovnáváme letošní rok s loňským a také předloňským, které byly těžce poznačeny krizí. A v době krize prostě není možné postupovat vždycky systémově správně. Představte si, že v roli CIO dostanete jednoduchý příkaz: snížit náklady o deset, dvacet procent. Přes noc. A zařiď si to, jak chceš.
V takové situaci se pokoušíte dělat zoufalé kroky. Zjišťujete, co lze a nelze realizovat. Nakonec většinou přijdete k řešení, které sice požadované okamžité snížení nákladů nepřinese, ale zvýší efektivitu, a v delším horizontu jednoznačně ušetří.
My jsme taková řešení – logicky – hned nabízeli jako alternativu k těm jednoduchým úsporám, co po nás zákazníci požadovali, ale odezva byla ze začátku vesměs vlažná. Letos se změnila nálada a zákazníci na tyto iniciativy slyší. Takže pro nás je posun v náladě na trhu významný: produkty, které jsme v roce 2010 uvedli na trh, se nám letos daří prodávat. A co je nesmírně důležité, ty produkty opravdu zákazníkům generují deklarované benefity.
Platí tohle všechno i pro veřejný sektor?
Aktivita veřejné správy se vyvíjí podobně jako v soukromém sektoru. Podmínky jsou jiné, ale základní rámec – tlak na úspory vyvolaný krizí – je identický. Takže i ve veřejné správě pozorujeme oživení.
Běží projekty na registry, které jsou zásadní podmínkou dalšího rozvoje eGovernmentu, a váže na ně řada dalších projektů. Jde dopředu projekt jednotného inkasního místa, kde jsou prakticky dokončené základní studie, rozvíjejí se datové schránky, běží dál státní pokladna.
V souvislosti s veřejným sektorem možná stojí za zmínku, že jeho zaostávání za soukromým sektorem se zmenšuje. Jistě, stále platí, že stát je konzervativnější zákazník, v rozhodování méně pružný a také má trochu jiné priority. Pozorujeme však rostoucí zájem veřejného sektoru například o sdílené služby nebo outsourcing. Je to logické: když veřejný sektor pociťuje stejný tlak na efektivitu, obrací se k řešením, která se už osvědčila jinde.
Upřímně řečeno, o centrech sdílených služeb a outsourcingu ve veřejné správě se mluví dlouho, ale…
Je pravda, že na větší rozšíření teprve čekáme. Je to logické – vždyť i v komerční sféře je obrovský potenciál outsourcingu dosud využíván jen z malé části. Hlavními zájemci o outsourcing jsou v Česku pobočky nadnárodních koncernů, ale pro čistě místní subjekty outsourcing v oblasti IT zatím takové téma není.
Jednak je to tím, že velká část těch opravdu největších firem má zahraniční vlastníky, ale také tím, že u ryze českých firem často nevychází business case tak skvěle. V těchto firmách totiž pozorujeme často dost vysokou efektivitu. Zřejmě proto, že mají horší přístup ke kapitálu, takže museli optimalizovat dříve. Tyto firmy také většinou rostly organicky, a ne akvizicemi, takže nestojí před nutností integrovat systémy. Což je často jeden z důvodů, proč sáhnout k outsourcingu.
Ale k vaší otázce: stále ještě probíhá první vlna outsourcingu. Tedy takového, kde se outsourcing nabízí primárně jako řešení nějakého akutního problému. Nejčastěji jde o řešení nějaké opravdu zjevné neefektivity, nebo třeba o alternativu k akutní potřebě provést významné investice.
Druhá vlna, tedy outsourcování toho, co organizace prostě jenom neumějí úplně nejlépe, teprve začíná. A až v ní se dá čekat masivnější zájem veřejné správy o outsourcing. Ten však bude podmíněn politickým konsensem ohledně důrazu na efektivitu.
Pokud totiž bude za každým požadavkem zvýšit efektivitu následovat výčet protichůdných priorit typu „ale žádné propouštění si nemůžeme dovolit“, zůstane outsourcing jen v rovině teoretických úvah.
Pojďme od současnosti nebo blízké budoucnosti k trendům. Jaké jsou podle vás ty hlavní, které ovlivní IT a IT služby?
V IBM celosvětově vnímáme budoucnost IT – a tím i budoucnost naší české pobočky – na čtyřech pilířích: datová centra, analytické systémy, cloud a konečně něco, čemu říkáme chytřejší planeta.
Myslím, že názvy prvních tří pilířů jsou dostatečně vypovídající. Co se týče toho čtvrtého, jde obecně o netradiční způsoby využití IT, například k optimalizaci dopravy nebo k řešení problematiky nedostatku vody či energie. Když k těmto čtyřem pilířům přidáme bezpečnost, tak myslím, že máme kompletní pohled na aktuální trendy v IT.
A který z těch trendů je pro IBM nejvýznamnější?
Těžko je můžete porovnávat. Třeba bezpečnost je jak trend, tak akutní problém, a zároveň představuje reálný byznys. Nemůžete však čekat, že poroste ročně o stovky procent. Cloud je naproti tomu byznys, který se teprve rozbíhá. Jeho váha je ve výsledovkách velkých dodavatelů mizivá – ale že pěkných pár let poroste o stovky procent, to je evidentní.
Mimochodem, naše tržby z cloudových služeb za první pololetí překonaly celý loňský rok. A tento trend bude akcelerovat, protože zájem o cloud je opravdu obrovský. Každý seminář nebo workshop s tímto tématem je naprosto zaplněný.
Někde mezi těmito extrémy máme analytické nástroje, za kterými také vidíme reálný byznys a velký růst. Předpokládáme, že v oblasti aplikací budou právě analytické nástroje jednoznačně dominantní oblastí zájmu.
Možná bych mohl mezi trendy zařadit i rozmáhající se obchodní model sdílení benefitů. Ne, že by to byla úplná novinka, princip tzv. success fee nejspíš vznikl hned s prvními službami, ale my pozorujeme, že zákazníci na tento model čím dál víc slyší.
Podíl takto stavěných kontraktů roste a my čekáme, že poroste dál. Navíc roste i podíl kontraktů, kde variabilní složka ceny, tedy ta, jež je jasně odvozená od efektu, který příslušný projekt dosáhl, je výrazně dominantní.
Tyto obchodní modely ovšem znamenají větší volatilitu příjmů a jejich horší předvídatelnost…
Sdílení benefitů prostě dává smysl. Zákazníci chtějí řešení, která jim pomohou zvýšit efektivitu, ale investovat moc nechtějí, a často ani nemohou. Takže nejen, že na tyto nabídky slyší, oni je často přímo vyžadují. V takové situaci je sice pravda, že sdílení benefitů zvyšuje volatilitu příjmů, ale hlavně zvyšuje příjmy.
Pojďme od trendů IT služeb k vnějším podmínkám. Často zaznívají stesky na nízkou kvalitu vysokých škol, respektive absolventů. Je to i váš názor?
S tím nesouhlasím. Problémy s kvalitou mají střední školy, to je zjevné, ale myslím, že vysoké školy kvalitu mají. Aspoň pro nás, viděno optikou kvality absolventů, kteří k nám nastupují, a kvality univerzit, s nimiž spolupracujeme.
Možná je to tím, že máme opravdu těsné vztahy s univerzitami, a studenti, kteří k nám nastupují, s námi většinou už během studia spolupracují. Zapojují se do našeho výzkumu, který tady v České republice jako jedni z mála máme, a do našich studentských programů. Možná, že některé z té záplavy vysokých škol kvalitní nejsou, ale o tom my víme jen z médií.
Další, co je vnímáno jako problém, jsou příliš časté personální změny ve státní správě. Tady souhlasíte?
Obecně platí, že velké projekty potřebují stabilní prostředí. Personální změny na straně zákazníka samozřejmě stabilitě nepřidávají, ale samy o sobě tím zásadním problémem nejsou. Tím jsou až změny v prioritách a v přístupu, které jsou s těmito personálními změnami spojené.
Z pohledu dodavatele to je samozřejmě nepříjemné, ale absencí jasných a neměnných priorit trpí hlavně zákazník samotný. Když neustále točíte kormidlo tam a zase zpět, je jasné, že se daleko nedostanete.
Bohužel, veřejná správa je všude na světě sektorem, kde dlouhodobé koncepce často nemají z podstaty věci dlouhého trvání. Ale jsem optimista a zdá se, že projekty eGovernmentu se po zpoždění kolem základních registrů zase rozběhnou.
Petr Blažek
redakce@kpc-group.cz/inside