Od počátku roku působí na českém ICT trhu staronový subjekt, dříve PragoNet, nyní T-Systems PragoNet
Od 1.ledna 2008 je společnost T-Systems Czech Republic právním nástupcem a pokračovatelem společnosti T-Systems PragoNet. V nově formované společnosti je ale „ukryto“ i dvojice dalších firem, T-Systems Czech (kdysi Debis Systemhouse) a Gedas. Pro ty, kdo se v historii českého ICT orientují, jde ve všech případech o známá jména. S generálním ředitelem T-Systems Czech Republic, Michalem Hátlem, jsme hovořili spojování společností, českém trhu ICT, nedostatku ICT odborníků. A také o zajímavých projektech, na kterých se T-Systems podílelo či podílí.
Jak vůbec došlo k spojení původních třech firem a dostal se do toho Deutsche Telekom AG?
On tam vlastně byl, všechny ty firmy patřily už dříve do skupiny Deutsche Telekomu, byť každý se tam dostal jinou cestou.
Na straně T-Systems PragoNet tu historii možná znáte. Původní firma PragoNet vznikla jako metropolitní městský operátor s akciovým podílem Hlavního města Prahy a 51% podílu bylo v roce 2000 odprodáno Deutsche Telekomu, který se přímo účastnil výběrového řízení na strategického partnera. Ten se později restrukturalizoval do tehdy 4 strategických divizí a tím byla založena vlastně T-systems – převedením veškerého businessu s firmami. A zbytek PragoNetu dokupoval v roce 2003 už T-systems.
Potom tu byla druhá část, služby v oblasti IT infrastruktur. Úplně na počátku tam, jestli si vzpomenete, byla firmu Oasa Computers.
Jirka Krejčí, vzpomínám si.
Ano, Jirka Krejčí. Ano Jirka Krejčí. Část Oasy, která se zabývala právě službami outsourcingu a datových center, odkoupila v roce 1998 firma Daimler Chrysler Information Services, tzv. Debis. Získala část Oasy, která se zabývala právě službami kolem outsourcingu a datových center. Zbylá část pokračovala samostatnou trajektorií a později se stala Your System.
Debis Systemhouse byl v roce 2001 odkoupen T-.Systems a integrován také do skupiny Deutsche Telekomu. To tedy druhá společnost.
K zamyšlení v tomto případě spíš je, proč k integraci došlo až tak relativně pozdě. Od roku 2003, kdy T-Systems odkoupilo zbytek akcií PragoNetu a zároveň dříve odkoupilo Debis, trvalo nějaké přibližně tři roky, do poloviny roku 2006, než bylo definitivně rozhodnuto o spojení těch dvou poboček dohromady.
Důvod k tomu byl nicméně zřejmý, T-Systems v té době chápalo telekomunikační business a business v oblasti IT specificky jako dvě samostatné aktivity, které byly i v rámci té skupiny mimo hranice ČR umístěny v jiných právních entitách a proto to mělo i tento osud.
A potom je tu vlastně poslední etapa, na začátku roku 2006,, byla odkoupena od koncernu WV firma Gedas, velmi podobná tomu co byl Debis, tudíž od roku 2006 byla integrovaná ve skupině i firma Gedas. To přispělo samozřejmě k tomu, že mít na českém území tři samostatné pobočky nedávalo smysl. Čili v polovině roku 2006 bylo rozhodnuto, že se započne proces, který povede ve svém důsledku i k tomu právnímu spojení.
Poslední rozhodnutí, které vlastně znamenalo integraci všech tří, bylo provedeno někdy v srpnu 2007. Kde vlastně entitou, která pokračuje dál bez právní změny je bývalý PragoNet. Od 1.ledna 2008 došlo k přejmenování.
Kolik to má hlav?
Dnes to má 630 hlav.
A volná místa?
Volná místa samozřejmě jsou, a když se podíváte na náš web, tak tam stále hledáme.
Jsou dvě klíčové oblasti kde hledáme, v produkčních složkách, jednou jsou inženýři a designéři v oblasti informačních technologií a všeho nad tím, od datových až po hlasové služby. Tam je velká potřeba na všech úrovních, od provozu až po produkty a řešení. Jde samozřejmě velmi nedostatkové profese na českém trhu.
Další rovněž nedostatková oblast jsou lidi do SAP týmů, opět od provozu až po konzultanství. Tam hledáme každou chvíli. Řekl bych i na straně SAPu jde o desítky otevřených pozic.
Kolik obhospodařujete SAPů?
Z pohledu koncových uživatelů u našich korporátních klientů, rozhodně jde o horní tisíce. U velkých klientů je SAP velmi častou technologií ERP a jakékoliv přiblížení se k velkému klientovi typicky znamená, že SAP je vždy téma a pro nás to z tohoto pohledu má význam.
ČESKÝ TRH ICT
Jak vlastně vidíte český trh ICT, informačních a komunikačních technologií?
Z pohledu českého ICT trhu si myslím, že je v počátcích. Z toho pohledu, že se vlastně definuje co je ICT, tedy pokud to není pouhý součet telekomunikací a služeb v oblasti informačních technologií, což je myslím stav stále převažující a je potřeba vše nově definovat.
Pro nás ICT znamená skutečně snahu po konvergenci těchto dvou oblastí. Nikoli jenom v marketingové konvergenci, ale i v provozní a produktové.
Jsme na začátku té cesty a je to i cesta, kterou jde náš akcionář, který v tomhle směru stále každý rok postupuje o krůček dál. V letošním roce nás čeká dosud vlastně nebývalý krok, kdy náš současný model firmy, který je založen na třech divizích, sjednotíme do jedné divize.
Myslím si, že ostatní poskytovatelé ICT služeb na českém trhu jsou na tom podobně, oni buď přicházejí z té strany telekomunikační a snaží se zvýšit svoji přidanou hodnotu na straně IT služeb, nebo naopak jdou z toho tradičního IT systémového integrátorství a snaží se budovat svoje servisní činnosti a složky tak, že vlastně jdou směrem k telekomunikacím.
Myslím si, že z tohoto pohledu je český trh teprve v plenkách a v širším evropském měřítku je ICT to, co to jednou skutečně bude plně konvergovaná oblast s relativně nezřetelným footprintem oblastí nad kterými se vlastně ICT vytvořilo. Český reublika je na počátku a v téhle oblasti bude rozhodně boom.
Vy si třeba myslíte, že se Telefónice podaří vstoupit do tak širokého trhu ve vašem modelu?
Otázka je co myslíte tím širokým trhem.
Telefónica O2 je v tuto chvíli asi majoritně telekomunikační společnost
Určitě.
Mají ale velké chuti stát se integrátorem, dodavatelem železa a služeb, outsourcingu, prostě tím modelem, který jste v podstatě popisoval. Já osobně se na to dívám skepticky.
Vtom s vámi souhlasím, ale je třeba říci v jakém časovém horizontu se na to díváme. Jestli se ptáte, zda se změní do roka či dvou, tak i já jsem relativně skeptický.
Ta organizace je velká a má své hlavní zaměření, které znamená i hlavní ekonomický přínos. Nicméně, dlouhodobě, je na tom Telefónica asi podobně jako v zásadě všichni velcí operátoři, když se snaží utéci z jenom komoditního businessu v oblasti telekomunikací, který také není jednoduchý, ani v tom dlouhodobém/střednědobém horizontu. Já si myslím, že se to dvakrát nezlepší.
Logicky se snaží se přidat oblasti s vyšší přidanou hodnotou , které jim dovolí klienti opečovávat v širším měřítku, mít větší podíl na jejich peněžence, na výdajích na oblast IT, ICT.
Z tohoto pohledu je jejich snaha pochopitelná. A konečně my patříme do skupina Deutsche Telekomu a T-systems je vlastně firmou velmi podobnou tomu, kam může jednou směřovat Telefónica O2 Services.
Není to nic co by se dalo udělat zítra, je to skutečně zásadní změna.
Pět let, deset let, patnáct let?
Určitě, já myslím že je to tento horizont.
A váš horizont spojení?
Náš horizont spojení je nepochybně kratší, tady v ČR. V měřítku celosvětovém je třeba říct, že Deutsche Telekom je firma ještě řádově větší, tak i tam ty věcí nějakou dobu trvají.
Ono je to logické, protože za tím vším se táhne ohromné množství businessu a kroky, které ta firma dělá nemohou být na úkor současného businessu, který tu firmu živí. Buduje se na minulosti nová budoucnost.
Myslím si že i obecně i v T-Systems jako takovém ICT je koncept, který nás vede v nějakém střednědobém až dlouhodobém horizontu, není to nic krátkodobého.
HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY
Snažil jsem se najít nějaké vaše finanční výsledky nebo výroční zprávy, míněno české výroční zprávy a nepodařilo se mi to.
České výroční zprávy najdete na rejstříkovém soudu, tam je dáváme. My jinak jako všechny stejné globální společnosti, dokonce řekl bych v míře daleko větší, své finanční výsledky uvádíme hlavně jen tam, kde je to užitečné. Sdělujeme je klientům , kteří se zajímají o to kdo je jejich partner a nakolik je nebo není finančně stabilní a plníme zákonné povinnosti.
Nicméně tím, že jsme 100% držená akciová společnost v držení jediného akcionáře, tak jakoby i veřejný smysl prezentování zde není. A navíc pochopitelně máme řadu omezení vzhledem k tomu, že naše matka, německý telekom je veřejně kótovanou společností.
Samozřejmě byste zjistil, že u globálních společností a jejich pobočkách, je v tomto směru ta informační politika, nechci říct že embargo, ještě významnější.
Jinak strukturou tržeb, je to, jenom na doplnění toho našeho záměru, tak v oblasti telekomunikační jsou tržby někde na úrovní přes 1.1 miliardy, stejný obrat přibližně je generován službami IT , outsourcingu, businessu okolo datových center a desktopů. A přibližně 400 milionů je generováno systémovou integrací. Firma je skutečně rovnoměrně rozkročená přes tyto portfolia.
A je třeba si uvědomit, že systémová integrace z povahy věci je projektový business a začíná se ke každému prvnímu od nuly.
Co tržní podíl?
Z tohoto pohledu je to relativně významná firma na českém trhu. Snažili jsme se z dostupných údajů zjistit jak si vlastně stojíme a srovnávali hráče u kterých lze očekávat že se skutečně vyvinou v kreedibilní ICT servisní poskytovatele v budoucnosti. A také splňují parametr, že působí v obou oblastech, to znamená v IT i telekomunikací, nějak významně.
Myslíme si, že z toho pohledu T-Systems skutečně má v ČR vynikající pozici, v oblasti pevných komunikací jsme někde třetí až čtvrtí.
Třetí až čtvrtí proto že metodicky bychom potřebovali rozumět lépe tržbám některých naších konkurentů, konkrétně tedy Českých radiokomunikací nakolik jejich terestriální broadcastingový business a business v oblasti facility vysílačů je nebo není započten do jejich výsledků v oblasti telekomunikací. Podle toho bychom se pak mohli poměřit definitivně. Ale v žádném případě to není postavení horší.
Na straně IT služeb je to stejná pozice, před námi nepochybně je HP Services a IBM Services, ti jsou větší . Potom nastupujeme my a vedle nás Logica CMG a Siemens IT Services, kde bychom opět museli metodicky lépe rozumět co oni přesně kde klasifikují, z hlediska třeba prodejů hardware a hardware maintenance software a software maintenance , atd.
Nicméně i tohle je myslím docela zajímavá pozice. Vidíme konkurenty, jako je Telefónica O2 včetně Services nebo třeba GTS, jak jsou stále orientováni spíš na té telekomunikační ose a víme samozřejmě o našich konkurentech z oblasti IT – HP, IBM, Logica atd, ti jsou zatím zřetelně stále v tom kvadrantu IT service providerů.
Myslíme si, že je to pozice, která má smysl rozvíjet dál. A je to asi o udržení pozice v obou těch osách, což minimálně z pohledu business strategie udává tomu claimu ICT nějakou kredibilitu. Nějaké opodstatnění, není to tedy jenom plán, ale i snaha o udržení a rozvoj této tržní pozice.
Chystáte se něco koupit? Pro posílení růstu?
Co se týče akviziční politiky, vy jste možná sledoval Deutsche Telekom dozadu, tak víte, že akvizice Deutsche Telekomu primárně v minulý letech směřovaly od oblasti mobilní telefonie, ta je pro skupinu samozřejmě velmi významná, protože to je zřetelný hnací motor rozvoje a růstu té firmy.
V tuto chvíli, myslím, se dostává na pořad dne i přemýšlení o strategii i v ostatních oblastech a v některých specifických regionech. Doufáme, že se region střední a východní Evropy, případně český trh, dostane na pořad dne.
Je třeba i říct ale, že zcela správně říkáte, akvizice jsou samozřejmě jednou z možností jak růst, my se stále domnívám, že spojení těch tří dříve samostatných divizí pod jednu střechu může přinést, a mělo by přinést, plody i v tom, že bychom měli být schopni zrychlit i organicky.
Nebude vám scházet něco ze všech těch moderních nastupujících technologií? Ať už web 2.0, nebo obecně webové služby?
Myslíte obsahové?
Nejenom. Obecně webové služby. Jak obsahové služby, může to být i virtualizace, převod klasických aplikací do webových aplikací, atd.
Tak to máme.Virtualizace je jedno z našich témat, každopádně je to nezbytné pro rozvoj našeho businessu v oblasti datových center, pro konsolidaci zákaznických řešení, používáme a máme samozřejmě i vývojové skupiny a pracoviště, konkrétně v Liberci, které se zabývá pouze těmi web-centric technologiemi.
V téhle oblasti fungujeme,máme zakázky a máme reference, takže určitě je to oblast pro nás významná.
Co se týče obsahu, pokud se ptáte například na vlastní portál, tak v této oblasti zatím nic nemám.
Které technologie jste si vybrali?
Děláme na WebSpehere a NetWeaveru atd.
A virtualizační?
Pro virtualizaci operačních systémů využíváme VmWare, pro oblast poskytování vysokého výpočetního výkonu používáme technologie a servery IBM.
Pokoušeli jste se i o IP televizi, je to tak?
Tak to není zrovna oblast, kde se hodláme profilovat bez nějaké větší spolupráce s naší skupinou. Ve skutečnost váš měla zaujmout nikoliv IP televize sama, ale to že T-Systems v Praze rozjíždí pilotní projekt ve spolupráci s developery, kteří budují nové rezidenční objekty. Central Group kupříkladu, ale pracujeme se všemi dvaceti významnými developery v Praze.
Nabízíme tam vlastně „Ethernet to the building“, což je technologie pro nás velmi dobře zvládnutá, podpořená i plně provisioningovými a obslužnými procesy. Udělali jsme de facto klon toho co máme pro firemní segment a nabídli do těchto projektů. A zdá se nám, že to je velmi úspěšné.
Takže dotahujete optiku do nově budovaných rezidenčních projektů?
Přesně tak. A zdá se nám, že ten produkt je velmi oceněn, vlastníky kteří si potom v těch objektech kupují jednotlivé byty.
Z tohoto pohledu původně zamýšlený pilot, který byl spíše na téma připravit se mentálně na spolupráci s jinými hráči jako velkoobchodní partner, což stále trvá, jsme se nakonec rozhodli nechat ten běžet dál, protože má jednoznačně ekonomický smysl. A v rámci triple play, což je jednak vysokorychlostní internet, kde nejvyšší nabídka je symetrický 100 mbit, a druhak tam je také IP telefonie a IP televize.
Samozřejmě pro tu naší klientelu, která čítá spíše tisíce lidí než desítky či statisíce, tak naše vlastní platforma IP TV by byla neekonomická. Takže samozřejmě spolupracujeme a sledujeme co se odehrává v těch zemích, kde DT má tu svojí divizi T-Home nebo T-Com. Což je maďarsko, slovensko a německo samotné minimálně, kde projekty IP TV jsou velmi zajímavé a inspirativní a máme zájem při dosažení určitého kritického rozsahu našich aktivit přejít na jinou platformu.
Neobáváte se, že IP TV zajdou na rozjezdu digitálního vysílání?
My si myslíme,že ne. Upřímně ta situace je podobná i jinde v Evropě. A trend stěhování všeho do internetové konektivity prostě pokračovat bude. Je to proto, že internet sám je neuvěřitelně kreativní médium, kde právě kreativita, proti všemu co může nabídnout jakýkoliv jiný systém omezených zdrojů, je prostě nesouměřitelná, nedovedu říct jestli sto násobná nebo tisíci násobná. Myslím si, že kreativitu okolo internetu nedokázal nikdo dostat pod jednu čepici a to je ohromná síla, která ve finále rozhodne o tom, že tohle médium vyhraje. Právě tohle.
Při každého kdo má nějaký dobrý nápad a koncept v oblasti kontentu dává internet úplně úžasné a nediskriminativní prostředí k tomu aby byl doručen k zákazníkovi bez všech těch byrokratických problémů, které s sebou nese televizní vysílání. Ať už takový nebo digitální.
Jsme přesvědčen, že to tím trhem určitě zaklepe, ale IP televize jako koncept určitě přežije. A vše se jednou v horizontu deseti let stejně nastěhuje na tu jednu IP přípojku. My se snažíme na tu dobu mentálně i jinak připravit. Ta technologie, kterou zákazníkům nabízíme, která v zásadě znamená, že jdeme gigabitem až do toho objektu, má určit potenciál. Je to opravdu zajímavý projekt, kde cílem bylo se to naučit a na základě toho si vybudovat naší velkoobchodní nabídku.
Máte výhodu v existující komunikační sítí.
Zcela určitě.
Státní a veřejná správa
Co T-Systems a státní správa?
My na té straně T-Systems PragoNet vlastně ve státní správě působíme dlouhodobě v míře, která odpovídala naší velikosti i možnostem, nicméně mohli bychom působit i více. Víte, že se v současnosti rozbíhá projekt pod jménem KIVS a zodpovědnost přešla na ministerstvo vnitra a my jsme jedním ze tří uchazečů. Nejsme sami v téhle věci, ale spojili jsme se tam s firmou ČD Telematica, která má tu druhou polovinu mince. My máme velmi dobrý přístup k zákazníkům státní správy v Praze, ČD Telematica má na druhé straně dobrou národní konektivitu, proto jsme se spojili. A doufáme, že z tohoto spojení vzejde zvýšení businessu v téhle sféře.
Určitě nás to zajímá , je to pro nás důležitá oblast a nehodláme ji budoucna určitě vyklízet.
Kolik z vašeho obratu tvoří státní správa?
Veřejná správa má v současnosti na našem obratu podíl do 15%. Pod veřejnou správu se zahrnuje jak státní správa tak i samospráva.
Je pro vás stát v tomhle dobrým nebo obtížným zákazníkem?
Ono je to obojí, stát je dlouhodobě dobrým zákazníkem, z toho pohledu, že v oblasti ICT má před sebou ohromné úkoly. A vše co stát v budoucnu čeká z hlediska správy státu a komunikace s veřejnosti bude směřovat do oblasti e-cokoliv. Z tohoto pohledu je určitě dobré u toho být.
Na druhé straně stát je samozřejmě komplikovaným zákazníkem. Z toho pohledu, že procesy uvnitř se budují pomaleji a v mnoha ohledech složitěji než v soukromé korporátní sféře, která má přeci jenom díky systému řízení a vůli akcionáře, který je schopen rozhodovat, řadu věcí v mnoha ohledech jednodušší.
A také podstatný prvek dlouhodobé stability.
Samozřejmě, ale myslím si, že nikdo z těch velkých hráčů si nemůže dovolit tam nebýt, u všech zjistíte, že ve veřejné správě více či méně působí. Neumím si představit firmu, která má generické působení na trhu že by si to mohla odepřít. Navíc je tam skutečně řada velmi zajímavých projektů, které někdy i třeba předbíhají komerční svět. Ten který je někdy veden takovou určitou konzervativností a to hledisko efektu za peníze je tam daleko tvrdší, než ve veřejné zprávě.
V Německu je několik zajímavých projektů týkajících se e-governmentu. Portál, e-zdravotnictví, zdravotní knížky. Myslíte si, že tato osvědčená řešení je možné importovat sem?
V různé míře, jak už to tak bývá u každého velkého projektu. A pokud mluvíme o veřejné správě, tak řada projektů typu e-něco je skutečně velmi rozsáhlých. Odráží historii toho jak to bylo dříve systémově řešeno, nikdy nelze tu minulost ignorovat a ty nové věci se budují jako nějaká syntéza s novými prvky nad minulostí, čili v tomhle ohledu to není přenositelné.
Co není také úplně do detailu přenositelné je povaha zákazníka a právní prostředí, kde ten zákazník působí . A i tady jsou docela významné rozdíly a toto se změnit nedá. To co přenést jde, to je klíčové know-how a projektové řízení, které má zkušenost s projekty tohoto rozsahu a má v té dané oblasti něco za sebou, To je určitě pro nás v každém případě téma.
Myslím že k tomu přenosu podobných věcí se budeme dostávat ve větší míře než teď v souladu s naším růstem. Jsou projekty, které ještě pořád při struktuře našeho businessu jsou o půl až jedno patro nad námi. A my musíme dorůst v mnoha ohledech k tomu, abychom úplně gigantické projekty, které ještě v ČR třeba nezačaly, ale o kterých víme že začnou, tak abychom v nich dokázali sehrát velmi významnou roli.
Třeba?
Třeba velmi zajímavý projekt, teď byl zrušen, státní pokladny, kde my jsme se neucházeli právě proto. Byť podobné projekty má za sebou T-Systems v Německu pro některé spolkové země, vyložené zajímavé, kde končí ta syntéza vyloženě balance-scorecard, který je k dispozici premiérovi. Ale, zase, tyto projekty neseděly po analýze na české prostředí. A já myslím, že se dá očekávat i něco v oblasti e-Health.
Tyto projekty, které mají odrazový můstek v Evropské unii, které unie zabudovává do některých pobídek, se dá očekávat, že dříve nebo později dorazí i do ČR.
Myslíte tedy že dorazí i něco co nahradí IZIP?
Takhle bych to nechtěl říct, IZIP je zajímavá aktivita, otázkou je, jestli se na ní zdravotní trh dokáže shodnout jako na společném řešení. Vy víte, že to je velmi vázané na VZP a na trhu se začne nyní odehrávat nová etapa dějin a je otázka jak to bude dál. Čili IZIP není tím vůči čemu bychom se jakoby vymezovali.
Máte nějakého zákazníka, většího, ve zdravotnictví?
Ve zdravotnictví zákazníky máme, hlavně v oblastech sítí a licenčního businessu, nicméně my ve skupině máme velmi zajímavé řešení, SAP-ovské, původní pro nemocnice, které je neuvěřitelně komplexní z pohledu toho co nabízí. V této oblastí se začínáme orientovat a budeme mít zájem do této pro nás úplně nové oblasti v ČR proniknout. Ten produkt se jmenuje i.s.h.NET a je to nadstavba okolo SAP jádra, které se jmenuje ISH, určeného pro nemocnice, jako specifické sektorové řešení.
Velmi zajímavá věc, ale jsme na samém začátku. Navíc si myslíme, že do této doby tento prostor ani dvakrát v české republice nebyl, a že teprve s konsolidací v této oblasti, nástupem privátních investorů do zdravotnictví a nové podoby zdravotních pojišťoven a jejich integračních snah, vertikálních i horizontálních a vůbec zavádění konceptu e-Health, který musí hledat svojí podobu, naše řešení je schopné tyto aspekty zvládnout a je na něj ta správná chvíle.
Mýtné se musí globalizovat
Když už jsme u státní správy, vy jste zvažovali i mýtné.
Ano, zvažovali jsme mýtné.
Pak tam bylo mnoho prohlášení o tom, že do toho nepůjdete.
Ono je třeba se vrátit o kousek zpátky. Asi víte, že T-Systems dodávalo satelitní systém mýtného, který funguje v Německu. Což je projekt, který je zase z hlediska řádu finančního a komplikovanosti a délky pokrytí komunikací opět o více jak řád větší než ten český projekt.
My jsme logicky měli zájem toto know-how přenést i do ČR. A přišlo nám že je to správné řešení, kde řada našeho tranzitního obchodu stejně směřuje do Německa, že je to velmi rozumné a přirozené řešení. Navíc se nám zdálo, že úvahy o vhodnosti mikrovlnného systému zřetelně dopadnou jako nevýhoda, protože bude jasné, že i v ČR to bude postupně uvalováno na další třídy komunikací, kde už nákladově ten mikrovlnný systém nemá řešení. Ten skutečně funguje pouze vhodně jen na komunikacích, kde jsou vlastně dlouhé vzdálenosti mezi nájezdy a sjezdy, jinak se ta infrastruktura neuvěřitelně prodražuje a není tady rozvojový potenciál.
Nakonec, dneska je vidět, že jsme měli pravdu a stát uvažuje o uvalení mýta i na další silnice, takové ty první třídy. A že se čím dál víc mluví o tom, že už to bude systém, který bude nepochybně satelitní. A že ta satelitní část bude integrovaná s jádrem mikrovlnného systému, což je v podstatě nějaký CRM a billing. To samozřejmě principiálně možné je.
Tehdy se nám zdálo, že by pro stát bylo nejvhodnější budovat od začátku systém, který satelitní schopnost má v již sobě od počátku, než vlastně vybudovat něco víceméně na konci svého života a potom do toho integrovat nějaké jiné řešení.
Proč jste tedy vzdali účast ve výběrovém řízeni?
Výběrové řízení, tak jako bylo zadáno, bylo z hlediska typu systému agnostické, při redukci na, v té době, tisíc kilometrů dálnic, které byly v zásadě poptávány, ekonomická výhoda toho našeho řešení prostě nebyla zřetelná a spíše tam vyplouvaly do popředí takové podmínky, které by právě ten satelitní systém v té době velmi znevýhodňovaly. Čili my jsme se rozhodli že stát, už toho zadání nám vyplynulo, nemá příliš zájem o tuto technologii a rozhodli jsme se nakonec nezúčastnit.
Měli jsme pocit, že by to nedopadlo. A že by to stálo neuvěřitelné náklady na naší straně. Věnovali jsme se tomu velmi dlouho a ty ohromné náklady už v té chvíli byly, nicméně když ten tendr byl vypsán, tak první analýza prostě ukázala, že v tu chvíli, z pohledu péče řádného hospodáře, je lepší ty další náklady už nevynakládat.
Já mám celkový pocit, že mýtné systémy v Evropě a ve světě jsou na samém začátku, takové ty skutečně veliké systémy, které mají ambici větší než jenom nějakou regionální nebo geograficky omezenou a naše doba ještě přijde.
Německý systém po počátečních problémech, které byly tady velmi vnímané právě u těch týmů, které na Ministerstvu dopravy připravovaly projekt, jsou dávno za námi.
Tehdy se to dost zviditelňovalo.
Hodně, hodně se to zviditelňovalo, a bylo to možná i trošku účelové. Dneska je to jakoby dávno zapomenuto a ten systém funguje skvěle a vybírá velké množství peněz.
Myslíte tedy že dojde k nějaké globalizaci mýtných systémů, třeba na úrovni Evropy?
Ona není v zásadě jiná možnost, upřímně. Z pohledu Evropy, která má nepochybně zájem, kdy už se odstraňují hranice jako bariéra, tak bude časem asi zájem na tom, aby ani mýto nebylo bariérou. Myslím že to je budoucnost, doporučení Evropské unie jsou v tomto směru jasné a existovaly již v době kdy se tady připravoval projekt českého mýtného. Nicméně ty dokumenty trpěly určitým vizionářstvím a ne tím, že by byly rozpracovány na úroveň nějaké závazné normy. V té době bylo možné toto svým způsobem, tu budoucnost, ignorovat.
Je to složité. Mýtné projekty, Rakousku, Čechách, Německu prostě vyžadují do budoucna nepochybně nějaký zásah. Dokonce mám pocit že ani ten český s rakouským není interoperabilní. Je to taková zvláštní situace, objevovaly se takové žertovné snímky oken náklaďáků, jak jsou obloženy různými krabičkami, atd.
Myslím, že je to první etapa a ta věc se vrátí zpátky a bude nutné k ní přistoupit nějak systémově. Tohle byl takový nákup, který řešil takovou nějakou konkrétní potřebu, systém asi performuje, ekonomicky zdá se určitě a z tohoto pohledu tomu nelze nic vyčíst. Byl i postaven ve velice rekordním čase, což je určitě i velmi záslužné nebo vhodné povšimnutí, myslím si ale, že to určitě není ten systém budoucnosti.
Přesto ale došlo k prodloužení zakázky až do roku 2016
Na dálnice, které nejsou ještě vystavěné a tak dál. Určitě je to pro ně dobře, získávají čas, aby si tu satelitní technologii dovyvinuli nebo nalezli nějakého partnera, se kterým by to dělali. Ten jejich vlastní systém tu rozvojovou cestu úplně nemá a je otázka, jestli je to tak významné z pohledu na budoucí evropské řešení.
Takže to je bohužel za námi, je mi to líto, věnovali jsme tomu velké úsilí, velké množství času a spoustu lidské síly jak u nás, tak u našich kolegů v Německu.
Věda, výzkum, vývoj a školství vůbec
Spolupracujete s českým školstvím?
Ano, ale musím říci, že jsme trošku rezignovali v době Indoše, kdy jsme samozřejmě měli zájem se podílet na těchto projektech. Měli jsme pocit, že ta správná míra granularity je úroveň obce, z tohoto pohledu nám státní koncept úplně k srdci nepřirostl. Myslíme si, že dnes, viděno zpětně, to ani velké štěstí nebylo. Ten projekt je zpátky na tom, kdo ho bude financovat dál a řada škol ho nahrazuje vlastně i jiným řešením.
Spíš mě zajímalo, jestli spolupracujete s vysokým školstvím v oblasti vědy a výzkumu, na uplatňování jejich věcí?
My jako územní obchodní jednotka nemáme příliš vysoké zdroje, které bychom věnovali do R&D. Samozřejmě spolupracujeme, jsme blízko kolem Cesnetu, děláme služby pro pražskou akademickou obec, ale zůstávám velmi v roli dodavatele.
Tu a onde se s nimi samozřejmě bavíme o uplatnění některých produktů jejich vývoje, bohužel od té chvíle, kdy ta věc se nějak zformuje na universitě nebo v nějakém výzkumném týmu, (a na Cesnetu vzniká řada velmi zajímavých myšlenek), tak ke komerčnímu použití, jakoby u nás, je ještě dlouhá cesta.
Myslím, že tady je příležitost spíš pro firmy pro typu venture kapitálu aby myšlenky a akademické projekty rozpracovaly do podoby, která potom dovoluje je uplatnit na globálním trhu.
My navíc samozřejmě z pohledu třeba nástrojů které používáme a konceptů výstavby systémů, musíme respektovat koncernové normy a scénáře. Ve srovnání s ostatními velkými hráči si však myslím, že ta situace není nijak rozdílná.
Je to ale jedná z věcí, pro kterou je ČR často kritizováno, nedostatek spolupráce mezi firmami a školstvím. V USA firmy běžně spolupracují s universitami. Souvisí to ale ještě s další otázkou, jak se díváte na trh pracovních sil v ICT oblasti a kde berete lidi?
Ten trh samozřejmě má svůj strukturální problém, společný jmenovatel je v tom, že naše vysoké školy nejsou schopné mít takový výstav studentů ročně, který by byl pro nás i pro nadnárodní firmy, které by tady rády dělaly nearshorovým i outshorovým způsobem víc pro dražší země. Ten trh je prostě přehřátý a určitě IT je pod velkým tlakem na mzdy a podobně. Nicméně krátkodobé řešení skutečně nevidím.
Kromě toho přivážet sem IT specialisty ze zemí na východ od našich hranic, což v nějaké míře děláme také. Nemáme s tím žádný mentální problém a dokonce jsme velmi spokojení jakoby s tím, jak ti lidé potom fungují a jak snadno se integrují. Máme jich nějaké spodní jednotky, procento. Zatím jsme to neodstartovali jako program, že bychom tam vyslali HR scouta, který by je měl sem navážet, spíš jsme postupovali přes hledání tady na trhu.
Nezkoušeli jste přímo oslovovat české školy?
My je oslovujeme, já sedím ve vědecké radě FEL, a je to téma, které se tam často vyskytuje. Z toho co vnímám z rady, jsou problémy dva. Jeden je skutečně ten o kterém jste psali, studenti skutečně ztrácejí zájem o studium inženýrských oborů. To je velký problém i na FEL a zejména to postihuje tradičnější obory, informační technologie jsou na tom lépe.
Všechny ty obory se navíc uchází o nějakou proporční pozornost, což někdy té škole komplikuje to, aby se přeměňovala do podoby, kterou ten trh očekává, jak na straně výstavu, tak na straně vstupu. Možná taky školy nedostatečně, alespoň technické, málo deklarují svou přidanou hodnotu z hlediska třeba kariérních příležitostí.
Zrovna když se bavíme o platech v informačních technologiích, tak jsou nepochybně vysoce, vysoce nad jakýmkoliv celostátním průměrem. Jsou spíš násobky takových těch generických průměrů. A úplně nevím, že by se s tím ty vysoké školy, které je produkují, někdy spojovaly. Že by říkaly, podívejte, diplom od nás vám pomůže ke kariéře, kde i ten absolvent nastupuje i za nějaký 1.5 násobek národního průměru. A po roce, když je šikovný, bude už někde na dvojnásobku.
Myslím si, že technické školy budou muset promyslet nějakou komunikační strategii. Jak studenty informovat i o tom, že jsou možné i zřetelné výhody za to jít studovat technické školy.
Trápí vás fluktuace?
Ne, my zatím máme svým způsobem jakoby dobrou pozici. Ty firmy mají nějakou historii, která byla historii bez nějakých velkých negativní otřesů. Spíše se rozvíjíme takovým nějakým klidným způsobem v mezích zákona a řada našich zaměstnanců je s nami velmi identifikována. Myslím si že, často jakoby nevolí jenom takové to jak je oslovují různí headhunteři. Do toho kalkulačního vzorce v prospěchu pro ně dávají i ztotožnění se s firmou a jaksi oportunisticky nepřeskakují.
To je samozřejmě naše výhody, protože všechno má svojí finanční interpretaci, čili určitě se dá i tohle interpretovat i jako finanční bariera. A pokud by se situace na tom trhu dále jakoby přiostřovala a objevily se firmy, které buď pracují v tak unikátní oblasti nebo mají tak unikátní know-how, že jsou schopni zásadně začít přeplácet, tak je možné že by to na nás mělo dopad. Otázka zase je, jak taková firma při upscale z malého týmu s unikátním know-how do velké firmy, která to potom řeší v nějakém evropském nebo celosvětovém měřítku, jak to ta firma vlastně zvládne. Ono nic není jednoduché a některé rozvojové etapy těch firem také nejdou přeskočit.
Zatím můžu říct, že byť bychom si přáli aby to bylo lepší, zejména při hledání nových zaměstnanců, tak ta situace není zoufalá. Všechny ty tři firmy si vlastně tím sloučením významně pomohly.
Nakonec i Deutsche Telekom v pozadí
Naprosto. Vlastně vezměte si třeba PragoNet, který se zakládal vlastně z nuly v roce 1996, a nyní je tam kde je. Někdy v dubnu 1996 a na konci roku nás bylo 17.
Konkrétní projekty
Pět nejzajímavějších klientů?
Naším významným a velmi zajímavým klientem je T-Mobile. Asi víte, že je to vlastně největší outsourcingový deal, který se kdy v ČR odehrál, byť je to deal ve skupině.
Ono ve skupině, tak jako někdy v rodině, některé věci jsou složitější. Já si ale myslím, že to ten deal nejenom nedeklasuje, ono ho to činí ještě zajímavějším. Pro nás je to samozřejmě ohromná škola a velké ponaučení z práce takového rozsahu. Je to něco co reálně funguje na téma velkého outsourcingu.
Zajímavým zákazníkem je také Škoda Auto, kde se nám daří rozvíjet původně systémově integrační oblasti spolupráce, které přišly z Gedasu a jdeme do jiných oblastí. Business se Škodovkou a jeho struktura, a obecně s koncernem, se velmi proměňuje. Na tom pro m je samozřejmě fascinující šíře témat, které pro ně prostě řešíme. Jsou to velmi pokročilá a vertikální témata jako auto elektronika, až velmi komoditní projekty, telekomunikační, typu hlas a data. Opět velmi široké a my se snažím k tomu zákazníkovi připnout ještě víc a budovat s ním skutečně dlouhodobé partnerství, kde bychom se z obou stran dostali k nějakým novým hodnotám.
Nějaká státní správa?
Pro nás je zajímavá zakázka pro MPO, živnostenský registr. Projekt, myslím, který se velmi povedl.
Je to vlastně mě známý první deal, nyní ve třetím roce svého života, kdy se stát rozhodl svěřit skutečně autoritativní data, v tomto případě živnostenský registr, a aplikaci která ty data obsluhuje, na plně komerční hostingovou platformu.
My jsme pro to postavili redundantní a resilientní systém a ta věc velmi dobře funguje, až jakoby tak, že je třeba se zamyslet, zda právě tenhle scénář není do budoucna ten správný. Oni mají z mého pohledu velmi zjednodušené rozhraní k té zakázce. Kdyby si to měli celé budovat sami bylo by to velmi složité. Pracujeme na velmi jednoduchém SLA, které znamená, že úředníci kteří se tou aplikací pracují, 2 500 lidi v každém okamžiku, přímo online proti tomu centrálnímu systému , na našich strojích, našich datových centrech a naší konektivitou, a vlastně se měří za jak dlouho systém reaguje. To je jediné co se měří a jeto velmi jednoduché, všechny upscale toho systému jdou na nás.
Z mého pohledu je to ve veřejné zprávě velmi unikátní řešení, technologicky taky, ale to není na tom to zajímavé, zajímavý je model, že je možné i pro stát outsourcovat takové věci. Nebo spíš outcastovat. A že ta věc skutečně může fungovat ke spokojenosti zákazníka. A že s obvyklým postojem, že je lepší ty věci mít vevnitř a budovat si vlastní týmy, zákazník asi objektivně konstatuje, že je to pro něj takto výhodnější.
Asi bych mohl jmenovat další věci, třeba velmi pěkný projekt pro Letiště Praha, kde dodáváme část jejich IT systému, který se zabývá letištní logistikou. Ale, to je také velmi zajímavé, dokončili jsme tam výstavbu systému, založeného na WiFi, kde vlastně WiFi slouží jako profesionální produkční prostředí, neuvěřitelně resilientní systém, na který bude postupně letiště přenášet většinu svých komunikační potřeb, uvnitř i na letištních plochách.
A vždy mě fascinoval projekt, který jsme udělali pro DHL. Vy víte, že se sem stěhovalo evropské datové centrum, to byl skutečně gigantický projekt, který mě vždy inspiroval a my jsme získali v té době možnost podílet se na řešení jejich telekomunikačních potřeb pro mission-critical systémy. Ten projekt stále trvá a je velmi zajímavý svým řešením. Naše role je tam v oblasti telekomunikačním, pro DHL mission-critical věc, kde mají dual-vendor strategii. Spolupracují vždy se dvěma firmami, aby se jistili proti problémům na jedné straně.