Sýkora, Stanislav: Jenom klid před bouří?

Trh podnikových informačních systémů (ERP) je v Česku, alespoň podle generálního ředitele LCS International Stanislava Sýkory, jasně rozdělen. Kdokoli nový příchozí téměř nemá šanci. Svoje území si zřejmě uhájí jak hosté, tak domácí.

Stanislav Sýkora už 18 let pracuje v jedné firmě na různých pozicích. Před rokem dosáhl postu generálního ředitele ve „své“ LCS International, což bylo právě v době, kdy ji koupila společnost Asseco. Hovořili jsme nejen o trhu podnikových informačních systémů, který je dle slov Sýkory konsolidován, i když je to třeba jenom klid před bouří, ale také o kapitálu, který díky velkému partnerovi za zády mohou využít k další expanzi v Česku i zahraničí.

Není 18 let v jedné firmě jako zaměstnanec trochu příliš?

(smích) To je dobrá otázka, kladu si ji také. V životopisu to samozřejmě vypadá divně – člověk je téměř jako fosílie. Musím ale říct, že tahle firma má jednu zvláštní vlastnost. Každé zhruba dva až tři roky se tu něco zásadního změní. Kromě toho tady jsem sice dlouhou dobu, ale prošel jsem si všemožné posty – od programátora, analytika, konzultanta, šéfa oddělení až po ředitele. Každé dva až tři roky výrazně změním své zaměření a dělám něco nového.

Teď už máte rok za sebou. Takže co to bude za dva roky?

Nad tím se také zamýšlím – kruh se uzavře a začnu zase od začátku (smích)

Když se podíváte oněch 18 let zpět, lze najít období, kdy se na trhu s ERP systémy skutečně něco dělo?

Na začátku 90. let to byla rozhodně pionýrská doba a trh byl neoseté pole. Pak přišla druhá polovina 90. let a začalo lehce náročnější období. Stále ale bylo na 300 zákazníků 100 dodavatelů. To je dnes přece jenom lepší. No a na přelomu tisíciletí se začalo zrno oddělovat od plev. Důvod byl technologický – přechod z dosových aplikací do windows. To vyžadovalo investice a ne každý měl dost prostředků.

I dnes člověk ještě najde takové ty pohrobky dosového světa, které se ještě prodávají a dokonce i používají. Ale myslím, že ta procenta jsou poměrně nízká.

Když vezmeme Helios Orange, který je původní Helios, kdy vlastně přešel z dosového prostředí do windows?

Tohle je ukázkový příklad systému, který přecházel z dosu na windows. Začali jsme jej převádět v roce 1998, a první instalace byla v roce 1999. Dnes je to čistě windowsová aplikace a už se připravujeme, že ji technologicky do dalšího desetiletí ještě inovujeme.

Jaký je stav trhu podnikových aplikací dnes?

Řekl bych, že zažíváme zpomalení. Obecně se trh IT ve světě zpomaluje a šílené tempo inovací se snižuje. Takže je to čím dál „stejnější“ (smích) Možná občas někdo nový přijde, ale jak přišel, tak taky odejde.

Kvůli čemu?

Myslím si, že dneska se na trhu tak jednoduše chytit nelze. Musíte přijít s referencemi, s instalacemi…. Když si vezmete dominantní hráče na trhu, ať už jsme to my nebo třeba SAP či Microsoft, přijde někdo s něčím zásadně novým? Já myslím, že v podstatě ne.

A ostatní čeští dodavatelé QI, K2, Abra, Cígler – ti mají všichni svoje pozice poměrně pevně obsazené a reference dobré, takže přijít do jejich „teritoria“ s něčím novým je velmi těžké. Musela by to být technologicky nějaká velikánská bomba, ale zatím to na nic podobného nevypadá. Trh je konsolidován. Možná je to klid před bouří. Uvidíme.

Když to vezmete z druhé strany – jak dlouho se ty systémy vyvíjí a přitom poslední zásadní změna nebyla ani tak ve funkčnosti, jako spíš jenom v technologickém pozadí, z dosu na windows. Nestačí přijít s nějakou revoluční novinkou, se systémem, který bude potřeby podniků řešit úplně jinak?

To je otázka. Já si nedovolím vyslovit nějakou prognózu. Je pravda, že někdy v 80. letech si říkali výrobci psacích strojů, když viděli první PC, že to nic neznamená – „My ty psací stroje budeme dělat pořád dál.“ Jak to dopadlo, víme.

Ale mám i jiný příklad, který dokazuje, že s těmi revolučními novinkami a vstupem na trh to opravdu není tak jednoduché. Když se člověk půjde podívat na CeBit, najde jen v Německu spoustu firem, které ještě dnes prodávají dosové aplikace. Nebo takové ty aplikace překlopené jednoduše z Foxky do Visual Foxky. A oni z toho úžasně žijí!

Je to celkem jasné. Zákazníci, firmy do těch systémů investovaly peníze a potřebují, aby se zúročily. Proč by měli něco měnit? Nový systém jim musí přinést konkurenční výhodu, aby to ospravedlnilo vysokou investici.

Vidíte po „aféře“ dos-windows nějaký další technologický předěl?

Možná by to mohl být přechod z windows klientů do tenkých či internetových klientů. To sice bude další dělení zrna od plev, ale zákazníci budou konzervativnější a nebudou tolik pospíchat.

Máte na mysli webový přístup?

Ano. Mají totiž i jiné možnosti jak přistupovat vzdáleně k aplikacím. Nejen prostřednictvím webu, ale také terminálů a podobně. Konec konců linky se zrychlují, takže dnes tenký či netenký klient – už to není tak důležité. Vzdálený přístup lze vyřešit celkem efektivně i jinak. Zákazníci už nebudou tolik hledět na technologii jako takovou.

A zajímá dnes zákazníky právě onen webový přístup do ERP systému?

Bylo pro mě překvapením, že je to nezajímá tak masivně, jak jsme si představovali v roce 2000.

Čím to je?

Řekl bych, že spousta firem, když dnes uvažuje třeba o tom, že bude prodávat přes internet, porozhlédne se po nějakém specialistovi na e-shop. I jeden z modulů v našich systémech je E-shop.

Ale přímo zadávat faktury přes web, to zatím ne?

Není takový zájem, jaký bychom čekali. Je to opravdu tím, že vzdálený přístup je dnes možné udělat i jinak než přes webové klienty. Ať už je to terminálově nebo přes VPN.

Webový přístup má ale zatím trošku vadu na kráse. Není šikovný pro běžnou rutinní „datařinu“, jak bych to nazval. Interface je v tomto případě obecně měně propracovaný než u klasického klienta.

Je problém s klávesovými zkratkami a boucháním enterem za každou položkou?

V podstatě ano. Ačkoli se to nezdá, má to velký význam. Ne, že by se to technologicky nedalo vyřešit – ale proč, když jsou jednodušší a investičně méně náročná řešení?

S webovým rozhraním částečně souvisí i možnost poskytování systémů přes internet – jenom jako jejich pronájem. Uvažovali jste vy nebo vaši partneři o poskytování vašich systémů touto formou?

Je to žhavé téma.

A?

Když v roce 2000 šel na trh Helios IQ – dnešní Helios Orange – říkali jsme na tiskovce, kterou jsme k téhle příležitosti uspořádali, že vidíme budoucnost například v tom, že účetní firmy budou dělat účetnictví firmám přes internet. Ale zatím to není tak, jak bychom si představovali. Jde to pomalu.

Proč? Kvůli již zmíněné efektivitě?

Nevím, možná je to tady v Evropě dáno i psychologií zákazníků. Například v Americe pronájem běží lépe než v Evropě. Tam jsou jednotlivci i firmy zvyklí si věci spíš pronajímat, v Evropě spíš koupit a vlastnit. To je podle mého názoru jedna příčina.

Druhá je asi ta, že pronájem v dlouhodobém horizontu zatím pořád vychází dráž, než nakoupení licencí. To znamená, že ekonomický efekt je sporný. Ale myslím, že nějaký model najdeme. Takový, který bude pro zákazníky zajímavý. Ale víc už neprozradím.

I když říkáte, že vývoj je čím dál stejnější, máte v plánu podle výroční zprávy růst v letošním roce o dalších 10 procent zhruba na obrat 300 milionů korun…

Ano, v letošním roce určitě porosteme.

Jistě, jsou tam trošku zmatky v tom, že jste měli původně posunutý hospodářský rok a pak jste opět přešli na kalendářní tak, jak to má váš vlastník Asseco. Ale i když se to přibližně dopočítá, tak to vychází na růst o 20 až 30 milionů.

Je to tak, pro letošek je plán růstu asi o 30 milionů korun. Je to dlouhodobě 10 až 15 procent. Růst se může rychleji zvýšit i případnými akvizicemi. Dnes je trh ERP tak standardizovaný a usazený, že se v Čechách nedají čekat meziroční růsty o 50 či 100 procent.

Používáte ještě stále heslo: Nahraďme konkurenci spoluprací?

To heslo tady stále žije, žije v naší partnerské síti. Už ho tak masivně nerazíme, ale snaha o spolupráci tady rozhodně je. To je věc, která LCS provází už od počátku existence firmy.

Narážím na to, že jste se pod tímto heslem vždy snažili trh konsolidovat a více méně jediným hmatatelným důsledkem byla akvizice firmy Softprofes. Povedlo se za tu dobu trh konsolidovat ještě nějakým jiným způsobem?

Určitě ano! V naší partnerské síti je dnes spousta firem, které původně vyvíjely vlastní dosový software a pak stály před rozhodnutím – investujeme a vyvineme svoji windows aplikaci, anebo zůstaneme s tou dosovou, ale to dlouho nepřežijeme?

Takže mnohé z nich neinvestovaly peníze do nové aplikace, ale šly dělat k nám implementační partnery. Nebo vývojové partnery. To znamená, že s námi vyvíjejí nějakou část softwaru – buď Helios Orange, nebo Green. Zachovaly si svoji tvář, svoji vývojářskou historii a know-how, které mají.

Proč jste v historii nekoupili víc firem? Nebyly peníze?

Peníze jsou. Ale otázka nezní, co jsme koupili či nekoupili, ale co ještě koupíme.

To asi naráží na spojení s Asseco. Podle Jana Přerovského, ředitele vašeho vlastníka, se LCS nechala koupit hlavně kvůli tomu, aby byl kapitál k další expanzi…

Souvisí to také s tím, že Polské a Slovenské Asseco provedlo sekundární emisi akcií, takže přišel další balík peněz, za který bude možnost nakupovat třeba další společnosti. V tomto smyslu připravujeme nějaké projekty.

Do té doby, než Asseco koupilo LCS, tak peníze nebyly?

Samozřejmě je to otázka kapitálu a také toho, že na českou burza bohužel nemá příliš smysl vstoupit. Také naše velikost není dostatečná. Ale samozřejmě ve spojení se skupinou Asseco je k dispozici i více kapitálu. Nechat se koupit byla forma, jak ho získat.

Co je v plánu?

O tom bych v tuto chvíli nerad mluvil konkrétně, protože to samozřejmě zatím nejsou veřejné věci. Jsou v jednání.

Zeptám se jinak – dávalo by smysl koupit například Cígler Software?

Myslím, že by to tak padesát na padesát smysl dávalo. Není to ovšem na pořadu dne.

Ale nějaké potenciální cíle máte vytipovány?

Ano, máme.

Kolik jich je?

Jsme v jednání asi se čtyřmi firmami.

V plánu je koupě jenom jedné firmy nebo klidně i všech čtyřech?

Mohou to být klidně všechny čtyři, může být jedna, nemusí být žádná.

Všechny jsou české?

Ano.

Pokud by něco z toho dopadlo, je reálné, že přibudou další systémy do portfolia. Znamenalo by to, že byste ty zákazníky spíš potom migrovali na svoje systémy nebo byste rozšířili portfolio?

Obě varianty jsou možné. Na to se nedá obecně odpovědět. To je případ od případu, situace od situace,. Dokážu si představit situaci, kdy se bude jednat o kompletní migraci na naše softwary, dokážu si představit akvizici, kdy přibude další software do naší stáje.

Myslím, že příklady systémů, fungujících bez problémů vedle sebe, existují. Podívejme se třeba na Microsoft, který nakoupil Navision, Axaptu, Solomon, Great Plains. Ty softwary žijí vedle sebe a podle vyjádření Microsoftu ještě dlouhá léta žít budou. Druhým takovým příkladem je Infor, který má také spousty systémů. Něco možná tlumí, něco akceleruje, ale nevypadá to na nějakou konsolidaci do jediného softwaru.

Vychází to levněji provozovat je takto vedle sebe?

Do těch systémů je nainvestováno. Dovedete si představit, kolik člověkoroků se musí investovat do informačního systému, aby se dal vyvinout? Stovky! Vezměte si, že koupíte firmu, která takový software má. Má portfolio zákazníků i proinvestované prostředky do systému. A teď by měl někdo tu investici zmařit? To nikdo neudělá.

Roman Smělý
roman@smely.cz