Analytika a BI jsou hlavními prioritami CIO, firmy v Evropě jsou ale pozadu

Analytika a BI jsou hlavními prioritami CIO, firmy v Evropě jsou ale pozadu

Podle CIO jsou v současné době analytika a BI hlavními technologiemi umožňujícími diferenciaci a získání konkurenční výhody, evropské organizace ale v analytické vyspělosti za těmi v severní Americe či Asii zaostávají. To je jeden z výsledků největšího průzkumu CIO Agenda, který dělají analytici Gartneru pravidelně každý rok (v tom posledním odpovídalo více než tři tisíce CIO). Samo o sobě to není až tak převratné zjištění – analytika patří mezi hlavní priority CIO a i z byznysového hlediska nejdůležitější technologie dlouhodobě. Podstatné je, že řada organizací v podstatě bojuje s jejím zvládnutím.

Z cíleného průzkumu uskutečněného na podzim 2017 mezi 196 organizacemi totiž vyplývá, že nejvyšší, transformační úrovně analytických schopností dosáhlo jen 9 % z nich. Organizace nacházející se na nižších úrovních analytické vyspělosti (viz schéma napravo) se podle viceprezidenta výzkumu Gartneru Nicka Heudeckera připravují o řadu výhod: „Organizace, jež dosáhly transformační úrovně, profitují zejména z vyšší agility, schopnosti lepší integrace s partnery a dodavateli a také z jednoduššího přístupu k pokročilé prediktivní a preskriptivní analytice. To vše se pak promítá do konkurenční výhody a lepší schopnosti se na trhu odlišit.“

Evropa je za jinými regiony pozadu

Organizace v regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika) přitom za zbytkem světa v průměru zaostávají – jen 30 % spadá do dvou nejvyšších úrovní (diferenciace a transformace), zatímco v Severní Americe je to 44 % a v asijsko-pacifickém regionu dokonce 48 %. Celosvětově se nejvíce organizací na základě sebehodnocení nachází na třetí „systemizační“ úrovni (34 %) a na úrovni čtvrté (31 %). Pětina (21 %) je na úrovni druhé a dobrá zpráva je, že jen 5 % se nachází na základní první úrovni.

Nejčastějším způsobem, jak jsou dovednosti v datově-analytické oblasti využívány, je zlepšování efektivity procesů (54 %), následují zlepšování zákaznického zážitku (31 %) a vývoj nových produktů či služeb (31 %). Navzdory velkému „povyku“, který zejména pokročilá analytika a BI vzbuzuje, stále bezmála dvě třetiny (64 %) organizací považují nejkritičtější z obchodního hlediska klasické reportovací a dohledové nástroje. Stále také převažuje využívání interních dat, nicméně podíl organizací využívajících také externí datové zdroje se blíží polovině (46 %). Totéž platí o způsobu provozování analytických funkcí – v závislosti na typu je jich provozováno interně 43–51 %, zatímco čistě cloudových je 21–25 %.

„Je snadné se nechat unést novými technologiemi, jako jsou strojové učení a umělá inteligence,“ dodává Nick Heudecker, „nicméně tradiční druhy analytiky a BI zůstávají nedílnou součástí toho, jak jsou dnes podniky řízeny, a v nejbližší době se to nejspíš nezmění.“

Význam a míru rozšíření a vyspělosti jichž analytika a BI (zejména ta pokročilá) v podnicích dosáhnou, by ale mohl výrazně ovlivnit nástup samoobslužné analytiky a BI – již v roce 2019 by díky nim mohli uživatelé z řad byznysu vytvářet větší objem analytických výstupů než datoví vědci, jak naznačuje i aktuální zpráva Gartneru (anglicky).

Analytika patří mezi hlavní priority i ve státním sektoru, jak se v aktuální tiskové zprávě zmiňuje i Gartner.